Geniálně převezla komunisty: Utajený příběh české mince skrývá úspěšný boj proti režimu
Jak se dostala Bedřiška Synková na korunu, kterou měl doma každý? A co hrozilo autorce mince, kdyby se na záškodnickou akci přišlo?
Pokud patříte k těm, kdo se narodil alespoň několik let před rozdělením Československa v roce 1993, nepochybně si vzpomenete na jednokorunovou minci. Úplně nová byla lesklá, skoro až zlatá, v paměti ale zůstává spíše jako hnědá a poměrně velká mince, na které byla kromě číslice 1 vyobrazena mladá dívka v pokleku sázející do země lípu. Možná jste se nikdy nepozastavili nad tím, kdo je onou dívkou, ve skutečnosti se však za podobou mince skrývá fascinující příběh skautky Bedřišky Synkové a sochařky Marie Uchytilové.
Odvážná skautka
Příběh jednokorunové mince začíná u Bedřišky Synkové, která se narodila 7. března 1935 v Praze. Už od dětství měla mnoho koníčků, ke kterým podle časopisu Reportér patřil od roku 1948 i skauting. Bohužel pro ni však byl československý skaut - fungující pod označením Junák - začleněn v roce 1948 do Svazu československé mládeže a o pouhé dva roky poté oficiálně zrušen. Někteří skauti se však nechtěli novému nařízení podvolit, a tak se i nadále tajně scházeli a vyráželi tábořit. Stejně jako oddíl v pražských Radlicích, který Bedřiška Synková tajně a ilegálně vedla. To vše až do roku 1953, kdy se stala plnoletou a mohla být tudíž za své činy stíhána.
Mohlo by vás zajímat: Desetikoruna se vydražila za 230 tisíc. Jak vzácnou minci poznáte od ostatních?
Bohužel pro Synkovou ale trvalo pouhý rok a půl, než si pro ni skutečně jednoho srpnového dne roku 1954 přišla Státní bezpečnost, zatkla ji a následně dlouho vyslýchala. Posléze byla obviněna ze spolupráce na plánovaném skautském spiknutí proti komunistickému režimu a o rok později odsouzena ve vykonstruovaném případu většího počtu skautů k deseti letům vězení za velezradu. K výkonu svého trestu nastoupila ve věznici na Pankráci, nějaký čas dokonce pracovala v táboře nucených prací na Slovensku, aby se následně dostala do věznice v Pardubicích.
Záškodnický plán všem komunistům na očích
Na svobodě však v mezičase probíhal souboj o to, aby Bedřišku Synkovou propustili. Hlavním aktérem byla Bedřišky matka Jana, která psala dceři do věznice dopisy a přemýšlela, jak ji dostat z vězení dříve. V této době se coby sekretářka na jedné z uměleckých škol v Praze dala do řeči se sochařkou a medailérkou Marií Uchytilovou, které celý příběh vyprávěla. Shodou náhod přitom probíhala soutěž o podobu nových československých mincí, o které Uchytilová přirozeně věděla a právě pod vlivem informací od Jany Synkové se rozhodla pro velmi riskantní věc.
Jak vzpomínala Bedřiška Synková v roce 2015 v pořadu Reportéři ČT, tehdy padla památná věta: „Přineste mi fotografii, já se to pokusím zpracovat a dám to na tu korunu.“ Uchytilová měla být příběhem Bedřišky Synkové tak rozčílená, že se i s vědomím možných vážných problémů tehdy rozhodla stále ještě uvězněnou skautku vyobrazit na minci a účastnit se soutěže. Vyhrát navíc neměla, na schváleném návrhu byl portrét hutníka, tehdejšímu ministrovi financí se ale nakonec více líbil návrh Uchytilové a rozhodnutí poroty změnil.
Slavná a propuštěná
Paradoxní také bylo, že se mince všem líbila, její podoba byla oslavována v týdenících a nikdo kromě několika zasvěcených netušil, kdo je na ní skutečně vyobrazen. Synková v roce 2015 rovněž vzpomněla, že je na minci otočená k západu, nikoliv k východu a tudíž i Sovětskému svazu, což měl být Uchytilové záměr, ale opět jej nikdo bez znalosti souvislosti neprohlédnul. Šťastnou dohru měl nicméně i příběh samotné Bedřišky Synkové, jejíž matka nakonec shodou dalších náhod dokázala svojí dceru dostat z vězení už v roce 1959. Dnes 88letá Bedřiška Synková žije coby Frederike Hoffmanová ve Švýcarsku, kam přes Vídeň utekla už v roce 1968.
Zdroj: Česká televize, Reportér, Vets.cz