Cestu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu předpověděl záhadný kalich. Mohlo jít o svatý grál

Cyril (známý spíše pod řeholním jménem Konstantin), který patřil k největším vzdělancům tehdejší Evropy, se u byzantského dvora těšil mimořádné úctě jako znalec jazyků a filozof. Císař jej pověřoval důležitými diplomatickými úkoly a misemi. Na rozdíl od Cyrila byl jeho bratr Metoděj nadán především organizačními schopnostmi, které uplatňoval v armádě a státní správě. Pod Cyrilovým vlivem se ale Metoděj vzdal světské kariéry a začal se věnovat duchovní sféře.

Čtěte také: V klíčové bitvě o Jeruzalém křesťané šest dní drtivě vyhrávali. Saladin pak změnil taktiku

Během své misijní cesty k národu Chazarů, kteří v 7.–9. století založili na jihu Ruska mocnou říši, podnikli oba bratři jakési archeologické pátrání po ostatcích jednoho z prvních papežů. Šlo o svatého Klementa (Klement I., pontifikát se datuje do let 88/92 – 97/101), který byl v 1. století po Kristu zavražděn na Krymu.

Podle historika Petra Bahníka byli Cyril s Metodějem úspěšní – na jednom z ostrůvků vykopali kostru muže, která měla na krku řetěz s mohutnou kotvou. Podle tradice byl přitom svatý Klement popraven tak, že mu byla na krk uvázána kotva a odsouzenec byl pak ponechán osudu na pobřeží pravidelně zaplavovaném přílivem.

Trnitá cesta ke svatému grálu

Cyril byl díky svému zájmu o ostatky svatých a hluboké znalosti cizích jazyků pověřen správou hlavní knihovny při Chrámu Boží moudrosti (Hagia Sofia) v Konstantinopoli. A právě zde se podle Bahníka Cyril setkal se svatým grálem.

Co je vlastně svatý grál? Jde o slovo keltského původ označující mísu pro servírování ryb. Mělo jít o nádobu, z níž pil Kristus se svými učedníky při poslední večeři a do níž byla o dva dny později Josefem Arimatijským zachycena Kristova krev, když zemřel na kříži. Tato číše měla být převezena do Evropy a uchovávána západními křesťany.

Čtěte také: Bičování, pálení na roštu i vražda býkem. V obřím koloseu krutě popravili desítky křesťanů

O grálu se mluví v legendách i spisech různých národů – objevuje se na dvoře legendárního krále Artuše, ale také ve Francii nebo Německu a střežit ho měli údajně i templáři. Se samotným svatým grálem se ztotožňují různé nádoby – zdaleka ne všechny ve tvaru kalicha – umístěné v mnoha městech Evropy včetně Valencie, Janova, Paříže nebo Vídně. Zpravidla jsou zhotovené ze vzácného kamene zdobeného zlatem a drahokamy. Grál mohl mít ale také podobu stolu nebo kamene.

Tajemný kalich a na něm tajemný nápis

Mohla se tato relikvie skutečně zachovat? Hledání grálu patřilo mezi největší dobrodružství středověku, o nalezení kalichu se snažili i nacisté. Podle historika Petra Bahníka ale stopy svatého grálu vedou spíše na východ, do chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli, dnešním Istanbulu.

Zmínku o něm údajně přináší poznámka ze staroslověnského životopisu svatého Cyrila. Podle Bahníka jde o nejstarší a nejkonkrétnější zprávu o existenci svatého grálu v kontextu celé světové literatury. „Jest pak v chrámu Hagia Sofia pohár z drahokamů, dílo Šalamounovo, na němž jsou napsány verše písmem hebrejským a samaritánským, jichž nemohl nikdo přečíst, ani vyložit. Filozof Cyril jej však vzal a verše přečetl a vyložil. První verš zněl: Číše má, číše má, prorokuj, dokud takto je hvězda. Buď nápojem Pánu, prvorozenci bdícímu v noci. Druhý verš: Pánu na okoušení vytvořena ze kmene jiného. Pij a zpij se veselím a vzkřikni aleluja. A konečně třetí verš: Hle, kníže, i uzří všechen sbor slávu jeho a král David uprostřed nich.“

Úryvek dále pokračuje: „Potom bylo napsáno číslo 909. Cyril je přesně rozpočetl a nalezl, že doba od dvanáctého roku vlády Šalamounovy do narození Kristova trvala 900 a devatero let.“ Bylo to proroctví o Kristu i o budoucí misii obou bratrů na Velké Moravě? S ohledem na duchovní rozměr legendy o svatém grálu je to možné. Faktem zůstává, že žádnou nádobu, ať už kalich nebo mísu, dodnes nikdo věrohodně s původním grálem spojit nedokázal.

Zdroj: Encyclopedia Britannica / Dokument Utajené příběhy českých dějin / Christianity Today