13. září 2022 06:00

Konec konspirací o stavbě pyramid. Extrémně těžké kvádry se přemisťovaly nečekaně snadno

Otázka, jak mohli staří Egypťané pyramidy postavit, vědce trápí už velmi dlouho. Jednou z nezodpovězených otázek dosud bylo i to, jak se jim vůbec mohlo podařit masivní kvádry na staveniště dopravit. Jak se ale zdá, bylo to až směšně jednoduché.

Otázka, jak staří Egypťané dokázali přemístit masivní kamenné kvádry bez pomoci moderní techniky, zajímá vědce, přemýšlivé osoby i různé konspirátory odnepaměti. Zatímco někteří věří, že s tím musela pozemšťanům pomoct mimozemská rasa a některým stačí vysvětlení, že „měli masivní biče“ (což je názor v mnoha ohledech mylný, protože pyramidy nestavěli otroci, ale placení dělníci), vědci se pokoušejí svoje teorie jednu po druhé ověřit vědeckými metodami. Z valné většiny se jim to dokonce už povedlo a teď našli další důležitý dílek celé skládačky, díky němuž teď už víme, jak jednoduché vlastně bylo na místo stavby obří kamenné kvádry dopravit.

Ztracené říční rameno

Oblast okolo pyramid je vysušená, písčitá pouštní planina a řeka Nil je od ní vzdálená zhruba osm kilometrů, což je vzdálenost, na kterou by si desetitunové kusy skály přál přemísťovat málokdo, notabene když jen ve Velké pyramidě jich jsou víc než dva miliony. Jenže co když to tak nebylo vždycky?

Odborníci z Francie, kteří svoje závěry shrnuli ve studii publikované ve vědeckém magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences, dokázali zjistit detailní historii řeky ze zrnek pylu vytěžených z bývalé říční nivy. Sledovali růst a zánik více než 60 různých druhů rostlin, které jim detailně ukázaly zaplavované oblasti i to, jak voda později opadávala, a to v průběhu osmi tisíc let staroegyptské historie.

Zjistili, že se vody okolo dávno zaniklého Chufova ramene Nilu kdysi silně rozvodňovaly, a to dokonce i po skončení takzvaného afrického vlhkého období trvajícího maximálně do roku zhruba 5500 před naším letopočtem. Pyramidy tam postavili jen zhruba o tisíc let později, a vědci jsou přesvědčení, že, ač je to při pohledu na dnešní vyprahlou poušť u pyramid téměř neuvěřitelné, mohlo tohle ztracené říční rameno dosahovat až k Velké Sfinze.

Lodí až na staveniště

Znamenalo by to, že řeka zůstala pro Egypťany sjízdná až ke staveništi, což by dopravu celkem 6 milionů tun kamene na stavbu Velké pyramidy umožnilo. Pořád sice přesně nevíme, jak se obří kamenné bloky povedlo v takto komplexní struktuře s hrobkami a vnitřními chodbami do výšky téměř 150 metrů navršit, jsme ale zase o krok blíž k vyvrácení tvrzení, že to udělali mimozemšťané, a to se mezi milovníky vědy rozhodně počítá.

Zdroj: PNAS

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom