Z 200 milionů hnízd mohlo být 4 000 pyramid v Gíze. Prohlédněte si dechberoucí práci termitů
Neuvěřitelné schopnosti zvířat (4) – Termití megaměsta
O tom, že jsou termiti pospolitý hmyz žijící v koloniích a budující mnohdy dost rozlehlá hnízda, vědí už čtenáři Patnáctiletého kapitána od Julese Verna, jehož hrdinové právě v jednom z takových opuštěných hnízd v západní Africe našli útočiště.
Právě nadzemní stavby budované termity budí největší pozornost. Mohou být 4–5 metrů vysoké a mít i 20 metrů v průměru. Větší hnízda nevznikají, nevydržela by po stránce stavební ani z hlediska soudržnosti vlastní kolonie. Termiti hnízda staví především z trusu, hlíny a z odumřelých jedinců slepovaných slinami, jako materiál ale může posloužit prakticky cokoliv. Podle dokumentu Neuvěřitelné schopnosti zvířat, který vysílá v sobotu večer Prima ZOOM, mohou v každém hnízdě žít řádově miliony termitích jedinců.
This apparently chaotic structure is a small fragment of termite nest (Nasutitermes walkeri). In a new article out in the Journal of the Royal Society Interface https://t.co/P4eULOLhJj @RSocPublishing we propose a model of how termites could build these structures. pic.twitter.com/QZXjaE8n2Y
— Andrea Perna (@_A_Perna_) July 23, 2020
200 milionů hnízd na jednom místě
V roce 2018 objevili vědci v severovýchodní Brazílii gigantický komplex 200 milionů termitišť, který může být starý až 4 000 let a pokrývá oblast o velikosti Velké Británie. Stavby v této termití megalopoli jsou přes tři metry vysoké a vytvořil je jediný druh termita.
Existence termitího velkoměsta dosud lidem unikala, teprve odlesnění s cílem získat zemědělskou půdu odhalila její skutečný rozsah. Když vědci prověřili vzorky z 11 termitích „hromad“, zjistili, že byly vytvořeny před 690 až 3 820 lety. Na vybudování tak ohromného počtu hnízd přitom termiti postupně přemístili materiál, z nějž by se dalo postavit 4 000 Velkých pyramid v Gíze.
Nadzemní stavby v Brazílii vlastně nejsou termitími hnízdy. Jde o důsledek pomalého a dlouhodobého hloubení sítě vzájemně propojených podzemních chodeb, což vedlo k hromadění odpadu v kuželovitých útvarech na povrchu. Účelem chodeb je podle biologů snazší a bezpečnější přístup ke zdrojům potravy, kterou v tomto případě tvoří převážně odumřelé listy keřů a stromů.
ZDROJ: CNN