Hmyzí katapult: Unikátní obrana kovaříků nedá predátorům šanci

Kovaříků existují spousty druhů. Zdroj: iStock

Kovaříkovy krátké nožky způsobují, že se brouk často dostává do polohy na zádech. Naštěstí má unikátní schopnost, která mu pomůže uniknout predátorům.

Kovaříci jsou většinou býložraví brouci s tvrdým tělem a poměrně krátkými končetinami. To znamená, že když přistanou na zádech, neumí se pomocí končetin otočit do normální polohy. A protože z travin a květů, kam se chodí živit, padají docela často, byl by pád na záda pro ně smrtelný. Pokud by nemohoucně zůstali ležet, byli by vydáni napospas buď predátorům, nebo vlastnímu hladu. Jenže evoluce jim přidělila zajímavý způsob, jak se dostat zpět na nohy.

Kovařík Zdroj: iStock

Pružina v těle

„Pro kovaříky je typický pružinový aparát naspodu těla, který broukům umožňuje dostat se z polohy na zádech zpět na nohy. Tvoří jej štíhlý výběžek předohrudi přesně zapadající do prohlubně na středohrudi. Zakloněním hlavy výběžek za slyšitelného lupnutí vyskočí z jamky a uvolněná energie vymrští brouka do vzduchu, kde se tělo několikrát otočí a dopadne nohama na zem,“ udává Jan Macek v jednom z dílů encyklopedie Svět zvířat, věnovaném suchozemským bezobratlým. Právě pro jeho lupnutí při výskoku se kovaříkovi v angličtině říká click beetle.

Obratný škůdce

Přestože si za své akrobatické výkony kovaříci zaslouží obdiv, larvy mnohých druhů jsou považovány za škůdce. Okusují totiž kořeny rostlin včetně mrkve, brambor, petržele či celeru a dokáží je poškodit natolik, že rostlina zajde.

Drátovci - larvy kovaříků, které způsobují škody na rostlinách Zdroj: iStock

Kovaříkovitých (Elateridae) je téměř 9 000 druhů a mají poměrně jednotnou stavbu těla, proto od sebe jednotlivé druhy laik špatně rozeznává. Z toho důvodu tak není problém reagovat negativně i na některé vzácné a chráněné druhy. Mezi ně patří například druhy ani nemající české jméno, jako například Lacon querceus či Elater ferrugineus. Dokumentární seriál Makrosvěty najdete online na Prima ZOOM.