10. července 2022 06:00

Spirála smrti: Unikátní jev zabíjí slepé a zmatené mravence. Podívejte se, jak vzniká

Jihoameričtí mravenci jsou známí svými lavinovými útoky, po kterých je půda tichá a kompletně bez života. I tito obávaní ničitelé však mají jednu slabinu. Říká se jí spirála smrti a pro mravence znamená děsivá muka.

Kočovní jihoameričtí mravenci jsou fascinující stvoření nejen životním stylem, ale i svými metodami lovu a schopností pohybu napříč prostorem. Ačkoli jsou slepí, dokáží pracovat v široké skupině i čtvrtmiliónové armády a neustále měnit lokality, v nichž budují dočasný domov. Na rozdíl od „našich“ mravenců druhu Ochetellus glaber či mravence faraona (Monomorium pharaonis) totiž nebudují permanentní mraveniště, které opečovávají, ale vytváří improvizované domovy z vlastních tělesných schránek. Ty mají jediný úkol – ochránit královnu.

Nezastavitelná armáda

Jakmile je nutné, aby se vydali na pochod porostem za potravou, třetina improvizovaného obydlí se odtrhne a vytvoří doslova mravenčí řeku plnou slepých jedinců, kterou řídí feromony. Mravenci si postupně budují stezky, díky nimž jsou schopní chodit i ve 20 metrů široké a 200 metrů dlouhé armádě, kterou nezastaví žádný nepřítel.

Není divu, že počty jejich kořistí se pohybují mezi 10 000–30 000 tisíci denně podle velikosti kolonie. Útočí na kobylky, pavouky, červy… zkrátka na cokoliv jim přijde do cesty. Za sebou nechávají tichou krajinu, ve které není ani živáčka.

Kočovní mravenci mají jasně rozdělené úlohy, takže zatímco větší vojáci mají za úkol zajistit obživu, průzkumníci vytváří chemickou stopu, kterou může vojsko absolvovat a tím ji ještě více zintenzivní pro další jedince. Jenže mravenčí slepota a závislost na instinktech si může vybrat i krutou daň v podobě jevu, který byl v roce 1921 poprvé popsán Williamem Beebem jako spirála smrti.

Nejedná se o nic složitého. Jak ukazuje dokument Nejpodivnější živočichové světa vysílaný 12. července v 16:50 na Prima ZOOM, jakmile se jeden z průzkumných mravenců vydá špatným směrem, mohou se za ním vydat další a postupně v podstatě zabloudí, což vypadá tak, že začnou chodit v na pohled úchvatném, ale ve skutečnosti krutém kruhu, z něhož těžko hledají cestu ven.

Rekordní spirála měla 400 metrů

Mravenci sice mají určitou formu záchranných mechanismů, díky nimž jsou schopní se postupem času ze spirály vymanit. Ne vždy jsou ovšem úspěšní a může se pro ně stát osudným hlad. Rekordní spirála nabrala velikost okolo 400 metrů a mravencům trvalo přes dvě a půl hodiny, než se ze smrtící pasti dokázali dostat. Dnes už vědci dokonce umí mravence do spirály uvrhnout uměle. Stačí průzkumníky oddělit od zbytku vojska a oni se posléze začlení zpět. Zmatení feromonové stezky je natolik velké, že se mravenci dokonale zacyklí.

Zdroj: NPR

Petr Semecký

Petr Semecký

redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom