Mravenci střihači pěstují houby. Budují pro ně dálnice a ničí stromy

Mravenci střihači (Atta) jsou vskutku fascinující stvoření z Jižní a Střední Ameriky, jejichž každodenní činnost zahrnuje primárně živení jimi pěstované houby, která je schovaná i 5 metrů pod zemí a tudíž daleko od přísunu potřebných živin. Ty houba, která je příbuzná bedly, získává právě díky mravencům, s nimiž je ve vzájemné symbióze a nabízí jim výměnou za potravu drobné plodnice.

Nezastavitelní porcovači

Jak ukazuje dokument Zelená planeta 2. dubna od 20:00 na Prima ZOOM, houba vysílá signály, kterými mravencům říká, jakou potravu jí mají donést. Obecně se jedná o listí, houba je nicméně schopná určit, který přesný typ aktuálně vyžaduje. Kolonie mravenců, které čítají i deset milionů jedinců, se následně vydávají lesním porostem, aby potřebné krmení získaly. Během své cesty ujdou i stovky metrů, které následně musí absolvovat i zpět. K rychlejšími procesu dopravy poslouží jimi vybudované dálnice, jež mají podobu příkopů, díky nimiž jsou mravenci schopní vyhnout se jakékoli překážce. Pokud jde vše dle plánu, zvládají se i s desetinásobkem váhy „na zádech“ pohybovat rychlostí kolem 2 metrů za minutu.

Mravenec střihač Zdroj: iStock

Mravenec střihač Zdroj: iStock

Střihači jsou schopní velmi rychle zpracovat i obří listy Oreláníku barvířského, netuší však, že se tento tropický keř umí ve snaze o vlastní přežití bránit vypouštěním toxinů přímo do porcovaných listů. Tyto toxiny jsou pro mravenčí houbu smrtící, důsledkem čehož postupně chřadne. Reakce houby je logická, vyšle další signály mravencům, aby změnili typ potravy a zaměřili se na jiný porost. Takto mravenci střihači neustále mění svůj cíl, aby neustále se zvětšující houbu udrželi při životě. Jejich pěstitelské schopnosti pak samozřejmě vyžadují i obranu proti parazitickým muškám, případně zvětšování podzemního prostoru v momentě, kdy ho houba zcela vyplní.

Zdroj: Journal of Biogeography