Velkou sfingu v Gíze zřejmě postavil faraon Rachev

Kdo postavil Velkou sfingu? Její hlas zajistil faraonovi vládu nad Egyptem

Velká sfinga je největší sochou starověkého Egypta a dodnes zůstává jednou z největších soch světa. Když ji ale první badatelé na Gízské plošině objevili, nebylo to tak zřejmé – kolos byl pohřben do písku, ze kterého trčela jen hlava. Teprve po odklizení ohromného množství písku spatřili archeologové sfingu v celé její kráse.

Hlava a ramena člověka na zvířecím těle, to vše ve velikosti převyšující šestipatrový dům. Jaký byl účel tak gigantické sochy? Podle dvoudílného dokumentu Deset největších pokladů Egypta, který najdete on-line na Prima ZOOM, byla Velká sfinga vlastně hlídacím psem dohlížejícím na klid faraonů pohřbených v pyramidách za ní.

Co ale zůstává i přes ohromné úsilí několika generací egyptologů záhadou, je kdo a kdy 73,5 metru dlouhou a 20 metrů vysokou sochu vytvořil. Největším „podezřelým“ je v této souvislosti faraon Rachev (Chefren, 2472–2448 př. n. l.), jehož pyramida je druhou nejvyšší v Gíze.

Rachev byl pátým panovníkem slavné 4. dynastie faraonů-stavitelů pyramid a hlava Velké sfingy má mít jeho rysy. Tělo lva by odpovídalo postavení faraona, který podle egyptské mytologie přebíral schopnosti zvířat, která ho zobrazovala. Přímé důkazy pro to ale neexistují.

Velká sfinga v Gíze dodnes fascinuje davy Zdroj: Getty Images

Faraonův sen

Jisté naopak je, že zhruba 1 000 let po předpokládaném vzniku Velké sfingy si chtěl ve stínu její hlavy, která už tehdy jako jediná část sochy trčela z písku, odpočinout faraon Thutmose IV. (1401–1391 př. n. l.). Když lovem znavený vládce na chvíli usnul, zdál se mu sen, v němž mu sfinga slibovala korunu Horního a Dolního Egypta včetně Núbie, když ji zbaví písku.

Thutmose IV. poslechl a skutečně během své desetileté vlády stabilizoval egyptskou říši, když potlačil povstání v Núbii a úspěšně zastavil expanzi Chetitů v Sýrii. Z vděčnosti umístil mezi obří tlapy Velké sfingy stélu z červené žuly popisující celou událost.

V roce 2010 pak archeologové objevili v okolí sfingy pozůstatky cihlové zdi, která zřejmě obepínala celou sochu. Domnívají se, že zeď pochází z doby vlády Thutmose IV. a měla sfingu chránit před zasypáním pískem.

ZDROJ: World History Encyclopedia