Deset ran egyptských není biblický nesmysl. Spojuje je logické vysvětlení

Některé vědecké teorie naznačují, že naši předkové mohli pozorovat některé přírodní jevy, kterým ale neměli tehdy ještě šanci porozumět. A všechno to začíná u vody, která se změnila v krev.

„Mojžíš a Áron učinil, jak Hospodin přikázal: Áron zvedl hůl a před očima faraona a jeho služebníků udeřil do vody v Nilu, která se proměnila v krev. Ryby lekly, Nil začal páchnout a Egypťané nemohli vodu z Nilu pít. A krev byla v celé egyptské zemi.“ (Exodus 7: 20-21) Tahle citace ze Starého zákona nabízí jednu verzi toho, co se mohlo s Nilem před tisíciletími stát. Mnoha věřícím možná stačí, vědci se ale rozhodli nespokojit se s vysvětlením obsahujícím kouzelnou hůl, a když začali po možných příčinách pátrat, začaly postupně dávat smysl i další morové rány.

Ten Plagues of Egypt (from Exodus) #Christian #Christ #Christianity #JesusIsGod #Jesus #JesusChrist #JesusLovesYou #Acts238 #John316 #John824 #John146 #TheModernChristian

Posted by The Upper Room on Monday, January 25, 2016

Rudé řasy a sinice

Že voda v Nilu možná skutečně získala krvavou barvu, poprvé zmínila v padesátých letech minulého století vědkyně Greta Hortová. Podle její teorie se za vlády Ramesse II, tedy v letech 1303–1213 před naším letopočtem, začalo v oblasti měnit klima z tropického na sušší. To ovlivnilo i tok Nilu a z prudké, živé řeky se postupně stal daleko bahnitější a pomalejší tok. Tuto teorii nakonec potvrdil další výzkum zaměřený na rekonstrukci tehdejšího klimatu. Hortová ale hlavně upozornila na to, že v takových vodních podmínkách by se mohly bez problémů přemnožit řasy Haematococcus pluvialis a Euglena sanguinea zvané také Krásnoočko krvavé. Voda by se pak skutečně zbarvila do ruda, zapáchala by, navíc by v ní hynulo všechno živé.

Německý biolog Stephan Pflumache ale její teorii dovedl ještě dál. Vodu podle něj mohly zabarvit dokonce jedovaté sladkovodní sinice Planktothrix rubescens. A ty by nejen způsobily krvavý vzhled (první morová rána) a úhyn ryb, ale vypudily by i žáby (druhá morová rána), jež by pak na souši ve velkém umíraly. Následkem obrovského úhynu žab by se okamžitě přemnožily mouchy a bodavý hmyz (morové rány číslo tři a čtyři). Ten by pak mohl roznášet dobytčí mor (rána pátá) a ten by spolu s nedostatkem potravy a pitné vody mohl mezi lidmi způsobit epidemie, klidně i takové, co se projevují nevzhlednými vředy (morová rána číslo šest).

Hodně může vysvětlit také výbuch sopky

Zbytek z deseti egyptských morových ran, tedy krupobití, kobylky, tmu a pobití prvorozených, vysvětlují další dvě teorie. Všechno kromě pobití prvorozených odborníci dávají do souvislosti s erupcí sopky Santorini, k níž došlo na ostrově Théra a již shodně popisují i další staroegyptské dokumenty. Podle modelu, který vytvořila Nadine von Blohmová z německého Ústavu pro fyziku atmosféry, by srážka vulkanického oblaku s bouřkovým systémem nad Egyptem mohla způsobit silné krupobití. Silné srážky vyvolané popelem by vyvolaly migraci sarančat a sopečná oblaka by rozhodně na několik dní dokázala zaclonit i slunce.

Jen ohledně smrti prvorozených vědci víceméně tápou, mohlo ale jít o plíseň, která kvůli zkažené vodě napadla obilí. Mykotoxiny mohou být i smrtící a podle amerického epidemiologa Johna Marra by nejhůř dopadli hlavně prvorození, kteří s obilím pracovali častěji a také ho dostávali větší příděl.

Zdroj: The Biomedical Scientist

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom