Úžasný popis mimozemského života předběhl dobu. Souzní s ním dokonce Bible

Otázkou podoby mimozemského života a vesmíru se lidé zabývají odnepaměti. Velmi zajímavou představu nabídla kniha z konce 17. století, která spekuluje o existenci mimozemšťanů a možnostech života na jiných planetách a podle mnohých předběhla svou dobu. Dokonce její pohled nemá být v rozporu s Biblí.

Těsně před svou smrtí v roce 1695 dokončil nizozemský fyzik a astronom Christiaan Huygens na svou dobu velmi odvážnou knihu. Vycházel z více než sto let starých poznatků Giordana Bruna, avšak poutavě shrnul dosavadní vědění o vesmíru, a to včetně prognostik ohledně mimozemského života. Vydání knihy se však Huygens nedočkal – lidé si ji mohli přečíst až v roce 1698, a sice pod extrémně dlouhým názvem: Objevený nebeský svět aneb dohady o obyvatelích, rostlinách a produktech světů na planetách; z praktických důvodů se však pro dílo vžil spíše úspornější název Cosmotheoros.

Huygens nebyl obeznámen s Newtonovými zákony fyziky, natož tím, že atmosféra na jiných planetách může být složena z úplně jiných plynů než na Zemi. Zároveň však Huygens vcelku trefně spekuloval, že klíčem ke vzniku života na nějaké planetě je existence vody v kapalné formě; konkrétní vlastnosti vody by se však napříč planetami měly lišit v závislosti na teplotních podmínkách.

Lidé na každé planetě

Zajímavější je, že podle Huygense nevylučuje existenci mimozemského života ani Bible. Autor totiž nevěřil tomu, že by Bůh stvořil ostatní planety pouze k tomu účelu, aby je člověk mohl obdivovat ze Země. Mimozemšťané měli mít ruce a nohy stejně jako lidé – jak by totiž bez rukou mohli něco vyrobit a bez nohou chodit? Podle Huygense navíc i mimozemšťané řeší války, neštěstí, poslouchají hudbu a pozorují naši planetu z vesmíru. Obří vzdálenosti mezi planetami mají přitom sloužit k tomu, aby o sobě jejich obyvatelé navzájem nevěděli; podle Huygense však Bůh nepředpokládal rozsáhlý vědecký pokrok, díky němuž lidstvo dokáže cizí planety (tou dobou) alespoň sledovat.

Takové myšlenky z dnešního pohledu samozřejmě působí úsměvně, především však dobře ilustrují tehdejší způsob uvažování. Vědecká metoda byla v plenkách, a tak nedostatek ověřených (a ověřitelných) informací si učenci domýšleli, často velmi odvážně. Navíc se stále „v podstatě“ museli vyjádřit k otázce Boha a tomu, jak s těmito myšlenkami souvisí. Lehké odklony od církevního dogmatu a hledání skulin ke koexistenci vědy a víry byly nejen tolerovatelné, ale dokonce žádoucí.

Budoucnost v minulosti

Ačkoli by se mohlo zdát, že tento spekulativní produkt raného osvícenství dnes už nemusí nikoho zajímat, opak je pravdou. V anglické obci Moreton-in-Marsh se náhodou podařilo objevit původní anglický výtisk z roku 1698 – kniha totiž byla z latiny do angličtiny přeložena hned v roce svého vydání. Tento vzácný výtisk se v aukci prodá za dva až tři tisíce liber (zhruba 58–87 000 korun) a je z něj cítit nádech historie: vždyť Huygens psal o budoucnosti, na kterou se dnes díváme jako na docela dávnou minulost.

ZDROJ: BBC, Wikipedia

Mojmír Sedláček

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom