Úžasný popis mimozemského života předběhl dobu. Souzní s ním dokonce Bible

Těsně před svou smrtí v roce 1695 dokončil nizozemský fyzik a astronom Christiaan Huygens na svou dobu velmi odvážnou knihu. Vycházel z více než sto let starých poznatků Giordana Bruna, avšak poutavě shrnul dosavadní vědění o vesmíru, a to včetně prognostik ohledně mimozemského života. Vydání knihy se však Huygens nedočkal – lidé si ji mohli přečíst až v roce 1698, a sice pod extrémně dlouhým názvem: Objevený nebeský svět aneb dohady o obyvatelích, rostlinách a produktech světů na planetách; z praktických důvodů se však pro dílo vžil spíše úspornější název Cosmotheoros.

Huygens nebyl obeznámen s Newtonovými zákony fyziky, natož tím, že atmosféra na jiných planetách může být složena z úplně jiných plynů než na Zemi. Zároveň však Huygens vcelku trefně spekuloval, že klíčem ke vzniku života na nějaké planetě je existence vody v kapalné formě; konkrétní vlastnosti vody by se však napříč planetami měly lišit v závislosti na teplotních podmínkách.

Lidé na každé planetě

Zajímavější je, že podle Huygense nevylučuje existenci mimozemského života ani Bible. Autor totiž nevěřil tomu, že by Bůh stvořil ostatní planety pouze k tomu účelu, aby je člověk mohl obdivovat ze Země. Mimozemšťané měli mít ruce a nohy stejně jako lidé – jak by totiž bez rukou mohli něco vyrobit a bez nohou chodit? Podle Huygense navíc i mimozemšťané řeší války, neštěstí, poslouchají hudbu a pozorují naši planetu z vesmíru. Obří vzdálenosti mezi planetami mají přitom sloužit k tomu, aby o sobě jejich obyvatelé navzájem nevěděli; podle Huygense však Bůh nepředpokládal rozsáhlý vědecký pokrok, díky němuž lidstvo dokáže cizí planety (tou dobou) alespoň sledovat.

Takové myšlenky z dnešního pohledu samozřejmě působí úsměvně, především však dobře ilustrují tehdejší způsob uvažování. Vědecká metoda byla v plenkách, a tak nedostatek ověřených (a ověřitelných) informací si učenci domýšleli, často velmi odvážně. Navíc se stále „v podstatě“ museli vyjádřit k otázce Boha a tomu, jak s těmito myšlenkami souvisí. Lehké odklony od církevního dogmatu a hledání skulin ke koexistenci vědy a víry byly nejen tolerovatelné, ale dokonce žádoucí.

In his 1698 book 'Cosmotheoros' Christiaan Huygens presented an infographic to convey his astronomical observations. On the left is Huygen's diagram showing solar system objects to scale. On the right is a 'correction' based on now-known values. Huygens was incredibly close! pic.twitter.com/LzZOvmNHom

— Dr James O'Donoghue (@physicsJ) May 30, 2020

Budoucnost v minulosti

Ačkoli by se mohlo zdát, že tento spekulativní produkt raného osvícenství dnes už nemusí nikoho zajímat, opak je pravdou. V anglické obci Moreton-in-Marsh se náhodou podařilo objevit původní anglický výtisk z roku 1698 – kniha totiž byla z latiny do angličtiny přeložena hned v roce svého vydání. Tento vzácný výtisk se v aukci prodá za dva až tři tisíce liber (zhruba 58–87 000 korun) a je z něj cítit nádech historie: vždyť Huygens psal o budoucnosti, na kterou se dnes díváme jako na docela dávnou minulost.

ZDROJ: BBC, Wikipedia