Sověti měli v NDR půl milionu vojáků a armádu agentů včetně Putina. Jejich odsun nebyl snadný

Odsun sovětských vojáků a jejich rodinných příslušníků z východního Německa, který začal 22. srpna 1990, byl náročnou logistickou operací, která nakonec trvala čtyři roky. Ještě více než půl roku po pádu Berlínské zdi a zhruba měsíc a půl před znovusjednocením Německa se na území hroutící se Německé demokratické republiky (NDR) nacházelo přes půl milionu sovětských vojáků a také tisíce jejich příbuzných.

Přečtěte si také: Tanky v ulicích Prahy a 16 mrtvých: Jak rozhlas bojoval proti okupaci Československa

Sametová revoluce

Při odsunu Sovětů z Československa vojáci kradli absurdní věci. Kocáb musel blafovat

NDR byla nejdůležitějším satelitem Sovětského svazu, na bezpečné zajištění západní výspy svého impéria neváhala Moskva vynaložit enormní prostředky. Rudá armáda zůstala na území, které dobyla ve druhé světové válce, zpočátku údajně proto, aby zajišťovala plnění Postupimské dohody. Od počátku však sovětské jednotky primárně sloužily k prosazování cílů SSSR. Jasně se to ukázalo za první berlínské krize v letech 1948 až 1949 i při lidovém povstání v červnu 1953.

Počty sovětských vojáků postupně rostly, v zemi vzniklo množství střelnic, tankodromů nebo letišť. V areálech stovek kasáren se nacházely školky, školy, obchody i zdravotnická zařízení. Sověti v zemi rozmístili tisíce tanků i kolem 200 jaderných hlavic.

Začátek i konec Putinova snu

Kromě zbraní a jednotek se v NDR etablovala i silná skupina sovětských špionů, kteří se zde utkávali s konkurenty ze Západu. Mezi nimi se pohyboval také agent sovětské tajné služby KGB Vladimir Putin, který v Drážďanech v polovině 80. let zakládal rodinu, šetřil na auto a snil o kariéře elitního špiona po vzoru fiktivního sovětského vyzvědače Maxe Otto von Stierlitze ze seriálu Sedmnáct zastavení jara.

Pád Berlínské zdi a následné zhroucení východního bloku na podzim 1989 ale tehdy 37letého Putina z jeho snění brutálně vytrhly. Viděl, jakou sílu má dav a jak slabý je stát v rukou nerozhodného vůdce. A rozhodl se, že něco takového už nikdy nechce zažít.

Války

Legendární sovětský špion inspiroval Vladimira Putina. Unesl či zabil mnoho německých důstojníků

„Bez rozkazů z Moskvy nemůžeme nic dělat – a Moskva mlčí,“ dozvěděl se agent KGB Vladimir Putin, když se večer 5. prosince 1989 u drážďanské posádky Rudé armády telefonicky dožadoval vyslání tanků. Budovu KGB se totiž krátce předtím pokusil obsadit dav demonstrujících východních Němců. „Strážný u dveří okamžitě zmizel uvnitř, ale objevil se důstojník – menší postavy, rozrušený,“ vzpomínal později v rozhovoru pro BBC jeden z účastníků tehdejší demonstrace Siegfried Dannath. Putin se demonstrantům chladnokrevně postavil a přesvědčil je, aby se stáhli, jinak budou jeho lidé střílet.

Vypjatá situace a neochota Moskvy zasáhnout na ochranu sovětských zájmů Putina hluboce poznamenaly. Ještě v roce 1990 se i s rodinou vrátil do rodného Leningradu, který se mezitím přejmenoval na Sankt-Petěrburg. Sovětský svaz v té době prožíval agónii – jeho poslední vůdce Michail Gorbačov už jen mechanicky udržoval někdejší kolos v chodu. Donedávna všemocný SSSR se definitivně rozpadl v prosinci 1991.

Mohlo by vás také zajímat: Rozstřílený kostel i jaderná základna aneb Co zůstalo po okupantech na Libavé

Ještě předtím ale stačil Gorbačov v červenci 1990 uzavřít s německým kancléřem Helmutem Kohlem dohodu o odsunu sovětských vojsk, jež se stala součástí Smlouvy dva plus čtyři umožňující sjednocení Německa. Pro transporty techniky se používala mořská cesta po Baltu, část kontingentu ale využila i železniční trasu přes Polsko. Odsun sovětských vojsk z NDR byl slavnostně ukončen 31. srpna 1994, stopy po sovětské armádě ale v zemi zůstaly, zejména v podobě rozsáhlých ekologických škod.

Zdroj: ČTK, BBC

Video, které jste mohli minout: Výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy