Krásná zrádkyně Přemyslovců: Kunhuta nechala malého syna ve vězení, obě její manželství skončila tragicky

Kunhuta, zvaná Haličská po otci, haličském knížeti Rostislavu Michajlovičovi, a Uherská po dědovi, uherském králi Bélovi IV., byla skutečně dle pramenů krásnou, inteligentní a temperamentní ženou. Urozené dcery tehdy musely počítat s tím, že jim ženicha vyberou rodiče dle momentálního geopolitického vývoje. Kunhuta nebyla výjimkou, podařilo se jí ale najít lásku.

Nevěsta na důkaz míru

Když si český král Přemysl Otakar II. v bitvě u Kressenbrunnu nad svým bratrancem, uherským králem Bélou IV., vydobyl vládu nad Štýrskem a Rakousy, utvrdil s ním mír dle zvyklostí sňatkové politiky. Bélův nejmladší syn dostal za ženu Přemyslovu neteř a Přemysl si vybíral na oplátku na uherském dvoře. Napřed se zakoukal do Bélovy dcery Markéty, ta ale viděla svou budoucnost ve víře a nápadníky odháněla. Králova vnučka Kunhuta byla plán B, který se vydařil.

On tedy Přemysl Otakar II. v té době už byl ženatý. Politicko-obchodní manželství s padesátnicí Markétou Babenberskou ovšem z intimního hlediska nedávalo smysl, ostatně Markéta se ani nesnažila ve svém věku dát českému králi dědice a přivírala oči nad tím, že si opatřil potomky s dvorní dámou. Levobočci však mohli na trůn zapomenout, tudíž se Otakarovi oficiální mladá, plodná nevěsta dost hodila. Rozvod nebyl problém, Markéta Babenberská si taky oddychla, když jejich manželská šaráda mohla skončit. Svatba s Kunhutou se konala ten samý rok. Jí bylo šestnáct, jemu o dvanáct víc.

Historie

Zapomenutý Václav II. neuměl číst ani psát a neválčil. I přesto vládl větší říši než ostatní Přemyslovci

Vytoužený dědic

Reprezentativní a oddaná Kunhuta ochotně doprovázela muže na turnaje, na jednání i do lože. Láska jim kvetla a vykvetla v řadu potomků, podle některých pramenů v šest; dospělosti se každopádně dožili tři. První dvě byly dcery, a tak se král chystal zařídit, aby mohly vládnout i ženy. V září 1271 tyto snahy ztratily význam, protože Kunhuta konečně porodila syna, Václava II.

Nerozrůstala se jen Otakarova rodina, nýbrž celá Přemyslovská země, jejíž rozloha se za jeho vlády téměř zdvojnásobila. Rozšiřování a udržování hranic si nicméně vyžádalo králův častý pobyt mimo domov. Aby se manželka na hradě mezitím nenudila, nechal jí tam přivézt pro obveselení lvy.

Chaos a krev

Coby nejmocnější vladař v regionu si Přemysl Otakar II. pochopitelně dělal zálusk na římskou korunu, a když ji dostal Rudolf Habsburský, odmítl tuto volbu uznat. Otevřený konflikt obou panovníků vyvrcholil v srpnu roku 1278 v bitvě na Moravském poli, kde Přemysl Otakar II. padl. Václavovi bylo teprve sedm, nemohl se ujmout vlády a vdova se dostala do úzkých. Situaci s Habsburky se snažila uklidnit uzavřením dohody o budoucích vzájemných sňatcích jejich dětí. Požádala o ochranu Přemyslova dřívějšího spojence Otu V. Braniborského, který se stal poručníkem Václava.

In Basel, a statue of Kunigunda of Halych / Kunhuta Uherská, Queen Consort of Bohemia, circa 1280: pic.twitter.com/OfqKeEM6cM

— Evan Rail (@evanrail) July 4, 2014

Oto se ovšem pěkně vybarvil, šlo mu hlavně o moc a o peníze. Kunhuta svého rozhodnutí litovala, bylo však pozdě. Braniborská vojska kradla a plenila zemi, v níž chyběla Přemyslova pevná ruka, šlechtické rody si krvavě vyřizovaly účty, lidé žili v bídě a o hladu.

Oto Kunhutu s Václavem odklidil na hrad Bezděz, odkud se Kunhutě díky lsti podařilo uprchnout do Slezska. Václava nechala na Bezdězu, což jí mnozí vyčítali. Jak může matka opustit malé dítě? Nezapomínejme ale, že Kunhuta na syna neměla nárok. Kdyby ho při útěku vzala s sebou, klasifikovalo by se to jako únos. Navíc Václavovo uvěznění nevypadalo tak, že by trpěl v nějaké kobce. Pečovala o něj chůva a neměl se nijak zvlášť špatně.

Historie

Smrt Přemysla Otakara II. byla tragická a nedůstojná. Co se dělo s tělem obávaného českého krále?

Záviš + Kunhuta = VSL

Nyní do hry vstupuje jihočeský šlechtic Záviš z Falkenštejna, který se účastnil vzpoury české šlechty proti Otovi Braniborskému. Původně se vydal za Kunhutou na zámek v Hradci nad Moravicí hledat podporu, našel ale něco víc. Dle Zbraslavské kroniky se královně zcela zištně vlichotil do přízně a oblouznil ji pomocí kouzel, aby se mu podařilo získat zpět majetky, o které ho Oto připravil. Kunhuta Závišovi podlehla, nejspíš v tom ale nebylo nic zákeřně magického. Záviš byl zkrátka fešný rytíř. Jejich milenecký vztah vyústil v roce 1281 v narození syna Jana. Kronikáři ovšem neměli pro romantiku pochopení a pohoršovali se. Záviš nebyl z královského rodu, navíc co si to vůbec vdova dovoluje, tak krátce po smrti manžela. Kunhuta už šla dál historií jako zrádkyně rodu, která pošpinila památku zesnulého krále.

Přečtěte si také: Habsburkové trpěli duševními chorobami a převislým rtem. Došlo i na nebývale drastickou vraždu

Jí ale záleželo hlavně na tom, jak ji po letech odloučení přijme Václav. Když se dvanáctiletý Václav jako dědic trůnu mohl vrátit do Prahy, přivítal matku i jejího milence s otevřenou náručí. Kunhuta ještě v roce 1285 stihla, možná právě na přání Václava, zlegalizovat svůj vztah se Závišem svatbou a v září toho roku umírá ve věku čtyřiceti let na tuberkulózu. Záviš se králově přízni dlouho netěšil, pár let nato byl obviněn ze zrady a popraven.

Kunhuta byla výjimečnou, silnou ženou, která stála věrně po boku svého královského muže a snažila se ustát politickou krizi v divoké historické době. Těžko jí tudíž vyčítat některá rozhodnutí. Dělala, co bylo v jejích silách. Možná jen toužila po lásce a klidném životě.

Zdroj: Podcast ČRo Osudové ženy, Toulky českou minulostí

Video, které jste mohli minout: Vražda dítěte v Kolíně: Policie obvinila matku, ve hře je i výjimečný trest