Legendární špion Nikolaj Kuzněcov inspiroval Vladimira Putina. Našel Hitlerovo sídlo a unesl či zabil mnoho pohlavárů

Legendární sovětský špion inspiroval Vladimira Putina. Unesl či zabil mnoho německých důstojníků

KGB: Meč a štít (1) – Nikolaj Kuzněcov

Druhá světová válka nebyla pouze o špičkovém zbrojení a armádní strategii, důležitým prvkem byly také špionáž a odbojová činnost. V obojím vynikal hrdina Sovětského svazu Nikolaj Ivanovič Kuzněcov, výkonný špion, jenž se stal klíčovou figurou sovětské ideologie.

Už v útlém věku měl Kuzněcov nebývalé nadání na učení jazyků, a tak se v 16 letech začal aktivně učit německy. Časem se zdokonalil tak, že ovládal šest německých dialektů, kromě toho se učil esperanto a komijštinu, specifický jazyk, používaný na Uralu. Po vpádu německých vojsk do Sovětského svazu nabídl své služby partyzánům na Ukrajině, konkrétně jednotce, již vedl legendární plukovník NKVD a později spisovatel Dmitrij Nikolajevič Medveděv.

Kuzněcov si ve skupině vydobyl vedoucí pozici při plánování několika složitých operací, zejména únosů a atentátů. Zároveň se stal pro Sovětský svaz důležitým špionem, k čemuž mu výrazně pomohlo jeho jazykové nadání.

Gunars Cilinskis jako Kuzněcov ve filmu Silní duchem

6 Zobrazit galerii

Monumentální bitva u Kurska stála život statisíců lidí, přinesla ale zásadní zvrat ve válce s nacistickým Německem.

6 Zobrazit galerii

Vladimír Putin (ilustrační foto) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Nikolaj Kuzněcov na poštovní známce Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Gunars Cilinskis jako Kuzněcov ve filmu Silní duchem Zdroj: Sverdlovsk Film Studio

Monumentální bitva u Kurska stála život statisíců lidí, přinesla ale zásadní zvrat ve válce s nacistickým Německem. Zdroj: Getty Images

Hitler napadl Sovětský svaz 22. června 1941 a československé tanky byly u toho Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Vladimír Putin (ilustrační foto) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Nikolaj Kuzněcov na poštovní známce Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Gunars Cilinskis jako Kuzněcov ve filmu Silní duchem Zdroj: Sverdlovsk Film Studio

Monumentální bitva u Kurska stála život statisíců lidí, přinesla ale zásadní zvrat ve válce s nacistickým Německem. Zdroj: Getty Images

Hitler napadl Sovětský svaz 22. června 1941 a československé tanky byly u toho Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Čtěte také: Od Baltu po Pacifik. Co všechno by pro vzkříšení Sovětského svazu musel Putin obsadit?

Špionské eso

Pod falešnou identitou Oberleutnanta Paula Sieberta získal spoustu klíčových informací, například odhalil plány na masivní tankový útok v kurském oblouku, přinesl informace o raketách V-2 a informoval Sovětský svaz o chystaném atentátu na teheránské konferenci v roce 1943. Toho využil Stalin, aby zde omezil setkání Winstona Churchilla a Franklina Roosevelta. Také to měl být on, kdo odhalil polohu Hitlerova hlavního stanu, známého jako Führerhauptquartier Werwolf u ukrajinského města Vinnyce.

Ke Kuzněcovově práci ale patřilo také páchání atentátů. Během vojenské přehlídky konané 20. dubna 1943 na počest Hitlerových narozenin se neúspěšně pokusil o atentát na říšského komisaře Ukrajiny a později Východních zemí (Ostland) Ericha Kocha. Neúspěch se pokusil napravit v létě téhož roku, ale také neúspěšně.

Zabit v boji

Jeho snahám také dvakrát unikl Kochův zástupce a šéf administrativy Paul Dargel. Nejdříve místo něj Kuzněcov zastřelil jiného Kochova zástupce, Hanse Gehla. Při druhém pokusu se Kuzněcov rozhodl k použití protitankového granátu, jenž Dargela připravil o obě nohy. Celkově ale provedl sedm úspěšných únosů či atentátů na vysoké německé důstojníky, například na generála Adolfa Wintera či generálmajora Maxe Ilgena.

Nikolaj Kuzněcov zemřel 9. března 1944, okolnosti jeho smrti se ale liší podle strany, která o jeho skonu reportuje. Podle německých záznamů byl „Paul Siebert“ s jeho společníky zadržen u města Brody a zastřelen ukrajinskými nacionalisty. Z pohledu Sovětského svazu došlo mezi Kuzněcovovým týmem a Ukrajinci k přestřelce. Tvrzení ukrajinských jednotek hovoří o tom, že byl se svými společníky zadržen ve vesnici Boratyn, poblíž města Brody. Byli přestrojeni za německé vojáky, a aby svým dopadením neohrozil probíhající špionážní akce, spáchal Kuzněcov sebevraždu odpálením granátu.

Boj o tělo

V každém případě byl Kuzněcov posmrtně prohlášen za hrdinu Sovětského svazu a pohřben v ukrajinském Lvově. Od roku 2003 proběhlo několik neúspěšných pokusů jeho ostatky přemístit do Ruska, nicméně v roce 2007 tomu ruské ministerstvo zahraničí učinilo přítrž. Nechtělo, aby ukrajinští nacionalisté získali záminku pro další převozy ostatků z Ukrajiny.

Kuzněcovův odkaz se nicméně stal pevnou součástí ruské kultury i sovětské propagandy. Jeho dobrodružství inspirovala filmy jako Silní duchem nebo Otrjad specialnogo naznačenija, jeho jméno nese také planeta 2233 Kuzněcov, jíž v roce 1972 objevila ukrajinská astronomka Ljudmila Žuravljova. Rekruti, vyrůstající na filmech s neohroženým agentem, se do tajných služeb KGB jen hrnuli. Byl mezi nimi i jeden dospívající mladý muž, jehož horlivost důstojníky tajných služeb zaujala.

V pořadu KGB: Meč a štít na Prima ZOOM se o něm zmiňuje britský historik Mark Galeotti: „Šel na místní pobočku KGB a zeptal se, jak se může přidat. Vlastně i v KGB byli znepokojeni a řekli mu ‚běž na vysokou, získej diplom a pak si možná promluvíme´“. Horlivý mladík jménem Vladimír Vladimirovič Putin se nakonec do služeb KGB přece jen dostal.

Zdroje: Pantheon/Russia Beyond