Kde se ukrývají miliony tun zlata? Jedno místo na Zemi zůstává nevytěžené
Kdo by si nepřál být bohatý a jako strýček Skrblík si jednou za čas zaplavat ve zlatě? Dobrá zpráva je, že můžete… jen trochu jinak, než tomu bylo v Kačeřích příbězích.
Jak jste už možná uhodli, tím nevytěženým zdrojem zlata jsou pozemské oceány. Obsahují neuvěřitelné množství tohoto vzácného kovu. Vědci odhadují, že veškerá mořská voda planety ho má v sobě asi 20 milionů tun. Jenže ho nikdo neumí efektivně získat.
Zlatá horečka z toho asi nebude
Zlato se do oceánů dostává několika různými způsoby. V místech, kde se potkávají tektonické desky, ho spolu s dalšími rozpuštěnými kovy chrlí hydrotermální průduchy. Z povrchu planety ho zase systematicky splachují deště, které erodují skály a horniny bohaté na různé minerály a kovy, a drobné částečky v podobě prachu unáší do vodních zdrojů a následně pak i do oceánů také vítr.
Výsledkem je, že by se v oceánu dalo najít zlato za 49 kvadrilionů Kč. To je zhruba 6 milionů let českého HDP a asi 20krát víc, než je roční produkce celého světa. Jenže to má háček. Oceány jsou nepředstavitelně obrovské, takže se v nich zlato prostě a jednoduše ztratí. V jediném litru mořské vody je ho ve skutečnosti úplně zanedbatelné množství. Dalo by se to přirovnat ke zlaté placičce o velikosti sezamového semínka, která se pohybuje ve vířivce velké jako celé fotbalové hřiště.
Čtěte také: Největší tajfun všech dob by pohltil polovinu Ameriky. Nakonec zabíjel mariňáky v Japonsku
Nikdo proto oceánské zlato neumí vytěžit – alespoň tedy ne tak, aby se mu to vyplatilo a neztrácel na celém procesu peníze. Pokusy už tu byly, první v roce 1941. Tehdy zkoušeli elektrochemický proces, který se nakonec značně nevyplatil; stál 5x víc, než byla hodnota vytěženého kovu.
Jednodušší je letět do vesmíru
V roce 2018 vyvinuli vědci materiál, který funguje jako houba a ze vzorku vody dokáže zlato nasát. Jenže na základě laboratorních pokusů je jasné, že metoda funguje jen na malém množství vody. Jinak se zase narazí na stejný problém: obrovské náklady, složitá logistika a nízký výdělek. Proto ji zatím využívají jen k záchytu zlata, které uniká při průmyslovém zpracování.
Daleko slibnější zdroj cenných kovů tak leží spíš ve vesmíru. Třeba na asteroidech, které jsou jich plné, anebo i na Měsíci. Kdyby se povedlo snížit náklady na dopravu a vyvinout potřebnou robotickou techniku, mohla by být těžba opravdu výhodná. Většina návrhů dokonce počítá s bezpilotními sondami, aby se eliminovala rizika pro lidi. Zatím jsou ale náklady a technologická složitost příliš velké.
Zdroj: ScienceMag.cz, Nature, Journal of the American Chemical Society, NOAA.
Video, které jste mohli minout: Českem se prohnalo tornádo, doprovodilo bouřku u Hodonína. Lidé ho zachytili na kameru