Kdo opravdu postavil pyramidy? Nebyli to mimozemšťané, ale ani otroci

Konspirační teorie se nemusí nutně týkat jen soudobých dějin a událostí z posledních let. Jedna z nejstarších sahá až do doby, kdy po Egyptě rostly honosné pyramidy a tamějším lidem vládli faraoni. Kdo zmíněné pyramidy stavěl? A byli to opravdu otroci, jak naznačují některé historické prameny a známé filmy? Historikové odpověď znají, avšak navzdory předloženým důkazům stále bojují s obecnou představou, kterou mají lidé napříč glóbem zažitou hlavně z populární kultury.

Odpověď leží v hrobkách

Jedním z důkazů o skutečných stavitelích jsou samotné hrobky lidí, kteří se na stavbě pyramid přímo podíleli. A řeč není o architektech či dodavatelích materiálu. Mluvíme o lidech, kteří lámali kameny, opracovávali je, tahali je k rozestavěné pyramidě a vůbec dělali veškerou manuální práci, která za dnešními divy světa stála. Tito lidé byli pohřbíváni překvapivě poblíž pyramid a hrobek vysoce postavených lidí, což je první ukazatel, že dělníci – byť nepříliš bohatí – měli nepochybně vyšší postavení nežli otroci, kteří jinak byli běžnou součástí tehdejší egyptské společnosti.

Těla mrtvých dělníků nebyla podle egyptologa Zahiho Hawasse mumifikována, uložena však byla do fetální pozice a na cestu do posmrtného života je pozůstalí vybavili potravinami, včetně chleba či piva. V hrobkách dělníků se nenacházelo žádné zlato, což ale na druhou stranu pomohlo hrobky uchránit před vykradači, díky čemuž zůstaly zachovány až do dnešních dní. Jeden z největších objevů takové hrobky přišel v roce 2010 nedaleko Káhiry a Hawass se svým týmem na jeho základě vyvrací, že by bylo takovým způsobem zacházeno s pouhými otroky.

#Egypt's Egyptologist Zahi Hawass scientifically refutes #Musk's false claims saying: ''#Pyramids were built by Egyptians'' - https://t.co/YUlPNCS1Fu pic.twitter.com/KxUDtG5Kgp

— Eli Dror (@edrormba) August 1, 2020

Dělníci se neměli špatně

Ukazatelem, že s dělníky bylo dobře zacházeno, je i objev velké ubytovny pro 1 600 lidí v rámci komplexu Heit el-Ghurab. Historikové strávili na vykopávkách několik uplynulých let a postupně odkryli části většího přístavního města, kam se zavážel nejen materiál nutný ke stavbě, ale také spousta jídla pro dělníky. Hawass uvádí, že na stavbě se každý den pohybovalo přibližně 10 000 dělníků, kteří každý den spořádali nad rámec chleba a pití 21 krav a 23 ovcí. Tímto způsobem se každý z dělníků dostal až ke 400 gramům masa denně, což je krmě, kterou otroci nedostávali.

According to 3000-year-old records, the Egyptian Pyramids were not made by slaves but by paid labourers. They also got paid for sick leaves. pic.twitter.com/euSexjyUM9

— Museum Facts (@museum_facts) March 28, 2018

Posledním ze silných důkazů o původu dělníků jsou i nejrůznější nápisy na vnitřních stranách kamenů. Dělníci k nim přistupovali tak, že je nikdo nikdy neuvidí, pro historiky jsou ale dalším potvrzením, že tito lidé byli svobodní. Nejčastěji se totiž podepisovali jménem své pracovní skupiny a našli byste mezi nimi třeba Opilce z Menakury nebo Následovníky mocné bílé koruny Chufu.

Jak vznikla představa o otrocích?

Je nicméně nutné ptát se, kde se tedy vzala představa, že dělníci byli rekrutování z řad otroků, nad nimiž stáli muži s biči a vyhladovělé je poháněli k tvrdé práci. Zřejmě první, kdo tuto tezi naznačil, byl řecký historik Hérodotos. Nevycházel však z vlastního pozorování, neboť žil přibližně o tisíc let později, než byla dokončena poslední známá pyramida. Další domněnky vycházejí ze Starého zákona a knihy Exodus o útisku Židů v Egyptě a jejich odchodu. Tato část Bible popisuje, že právě židovští otroci stavěli pyramidy, historici však poukazují na to, že v období kolem 1000 let př. n. l. se žádní Židé – přesněji Israelité – nikde nevyskytovali, natož aby je někdo věznil v Egyptě.

Vědecké snaze o prokázání skutečných stavitelů pyramid házejí v neposlední řadě klacky pod nohy i filmy, které se obvykle řídí křesťanským narativem a pomáhají dál šířit myšlenku, že pyramidy vznikaly za doprovodu práskání bičů a dopadů ran na záda otroků. I z toho důvodu byl například snímek Ridleyho Scotta Exodus: Bohové a králové v Egyptě zakázán a kritiky se dočkal i animovaný film Princ egyptský. Podle historiků totiž tato zpracování jen podněcují nepravdivé teorie a odklánějí zrak od vědeckých faktů.