Gigantické „japonské pyramidy“ jsou spojovány s terakotovou armádou. Vědci je zcela nechápou

V Japonsku se nachází kolem 160 000 podivných hrobek, jejichž porostem pokrytý střed připomíná tvar klíčové dírky. Říká se jim kofuny a vznikly mezi 3. a 6. století po Kristu. Tyto monumentální stavby jsou zcela fascinující nejen svými počty napříč Japonskem, ale také unikátním vzhledem a různými velikostmi. Kofuny jsou do japonské historie zapsané natolik významně, že je po nich dokonce pojmenované celé období, a to právě mezi roky 300–600.

Monumentální Daisen kofun

Zdaleka nejvíce se však vědci a také fanoušci do konspiračních teorií šikují u obřího kofunu v prefektuře Ósaka, neboť stavba označovaná jako Daisen kofun (podle čtvrti ve městě Sakai) má celkový rozsah 465 000 metrů čtverečních. V jejím středu je již zmíněný porost ve tvaru klíčové dírky, jež je dlouhý 486 metrů a široký 300 metrů. Ten je dále obklopený třemi vodními příkopy. Především ze vzduchu pak celý objekt vypadá vysloveně impozantně. Jelikož ale staří Japonci nemohli stavbu z nebes jakkoli vidět, mnoho nadšenců do konspiračních teorií vidí za mohylami něco víc, než jen místo posledního odpočinku movitých jedinců, kterým kofuny pravděpodobně jsou.

Kofuny jsou spojovány s významně postavenými lidmi, ostatně samotný kofun z Daisenu je mohylou císaře Nintoku. Stěny v jejich interiérech byly často barevně zdobené a samotná pohřební komora, jež se necházela v kulaté části tvaru klíčové dírky, obsahovala nejen kamennou rakev se zesnulým, ale – podobně jako v případě hrobek egyptský faraonů – i řadu osobních a cenných předmětů. Mezi časté nálezy patří brnění, nádobí, zbraně a hliněné sochy a sošky.

Napojení na Čínu

Vědci si období Kofun cení hlavně pro jeho kulturní význam. Zdá se totiž, že kromě vlivu z oblasti severní Sibiře lze nalézt i prvky, které do Japonska přišly z Číny. Velmi nápadným prvkem upomínajícím čínskou kulturu jsou právě terakotové sochy různých velikostí, kterým se říká haniwa. Ty mohou dosahovat i velikosti jednoho metru a zobrazují nejen důležité lidi, ale i budovy či zvířata. V kofunech byly nalezeny i tisíce soch, což archeology a historiky svádí k napojení na hrobku Dračího císaře Čchin Š’-chuang-ti z 3. století před naším letopočtem, v jejíchž útrobách byla nalezena slavná terakotová armáda.

Potíž s kofuny, které často měly i kruhové nebo pyramidální tvary, je, že neexistují dobové japonské prameny, které by historii hrobek blíže přibližovaly. Vědci tak musí čerpat z čínských zdrojů, které ovšem nejsou úplné a často jsou dokonce zkreslené.

A právě to otevírá prostor konspiracím o možné účasti mimozemských civilizací, které můžete vidět mimo jiné v dokumentární sérii Vetřelci dávnověku každý pátek večer na Prima ZOOM. Ostatně kofuny jsou svým významem často přirovnávané k egyptským pyramidám, mexické Pyramidě Slunce i menhirům Stonehenge, které rovněž lákají milovníky záhad svým mysteriózním původem a historií. V poslední době se však vědcům podařilo alespoň zjistit, že orientace kofunů je směřovaná směrem k slunci, což dává smysl vzhledem k tomu, že japonští císaři byli považováni za potomky bohyně Slunce Amaterasu.

Zdroj: Wikipedie, Japan Times