První případ lidí unesených UFO dodnes děsí. Jeden důkaz zaskočil i pochybující vědce

Barney Hill a jeho o tři roky starší manželka Betty žili ve městě Portsmouth na severovýchodě USA. Na soužití pošťáka a sociální pracovnice bylo výjimečné snad jen to, že se jednalo o rasově smíšený pár – Barney byl Afroameričan, a tak jeho svazek s bělošskou ženou nebyl v Americe 50. let rozhodně standardní. Jejich život se však měl dramaticky změnit až 19. září 1961.

Tehdy se pár vracel z dovolené v Kanadě a na večerní obloze si Betty všimla neznámého světla. Ozářený objekt se k jejich autu přibližoval a nakonec zastavil přímo nad ním. V létajícím objektu talířovitého tvaru byly spatřeny neznámé bytosti a po rozjezdu auta došlo k rozsáhlým vibracím kovových částí. Manželský pár následně ztratil vědomí a probudil se o tři hodiny později s potrhanými šaty o desítky kilometrů jinde. Když přijeli domů, byli dle vlastních výpovědí pokryti růžovým prachem.

Hypnózou k odpovědím

O dva dny později Betty nahlásila incident místní letecké základně, jež skutečně měla zprávy o neznámých létajících objektech – přesto byl případ po pár dnech uzavřen. Ne však pro manžele Hillovy, kteří nedlouho po události začali trpět řadou problémů: Betty měla znepokojivé noční můry a zažívala epizody náměsíčnictví, Barney zase musel vyhledat terapeutickou pomoc kvůli silným úzkostem.

V roce 1963 pár absolvoval několik sezení hluboké hypnózy pod vedením psychiatra Benjamina Simona. Znepokojivé záznamy těchto seancí zahrnují vzpomínky obou zúčastněných na únos mimozemšťany, kteří na své vesmírné lodi prováděli řadu experimentů. Lékařské zkoumání pohlavních orgánů, komunikace pomocí telepatie, hologram hvězdné mapy – všechny tyto dnes už zažité sci-fi stereotypy vznikly právě na základě zveřejněných informací z těchto hypnotických sezení.

Přestože výpovědi obou manželů obsahovaly určité nepřesnosti a podivnosti, pro ně samé se jednalo o nezvratný důkaz toho, že onoho osudového večera byli uneseni mimozemšťany. Svůj příběh následně nechali zpracovat knižně, filmově (ve snímku The UFO Incident z roku 1975), účastnili se talk shows a na toto téma dávali velké množství rozhovorů. S tím vším jim pomohl i psychiatr Simon, přestože zřejmě nikdy nebyl zcela přesvědčen o pravdivosti jejich tvrzení.

Skutečný únos, nebo klam paměti?

Během 60. let také vyšla řada článků a populárních knih, jež se událostí zabývaly. V jedné z nich se nacházela i mapa hvězdné oblohy, kterou Betty během hypnózy nakreslila a již údajně viděla na palubě kosmické lodi. Nákresem se následně zabývali astronomové a zjistili, že by se mohlo jednat o systém dvojhvězdy Zeta Reticuli, na němž je zajímavé především to, že byl detailněji popsán až v roce 1969 – Betty Hill tedy nemohla mít o jeho existenci ponětí, navzdory tomu nakreslila poměrně přesnou mapu. Jedná se tak o jednu z největších záhad, které případ Hillových dodnes obklopují.

It still amazes me that the map drawn by Betty Hill in 1964, 3 years after her’s & Barney’s supposed abduction by ETs in New Hampshire, was vindicated decades later when 3D imaging of the Zeta Reticuli star system confirmed an identical view from the alien’s alleged home world… pic.twitter.com/YqGRDgUs4d

— Mothra P.I. (@Hardywolf359) August 29, 2021

Barney Hill zemřel předčasně na krvácení do mozku v roce 1969 ve věku pouhých 46 let. Betty se dožila 85 let, ale postupem dekád se její vzpomínky na 19. září 1961 značně vyhrocovaly – snad vlivem neustálého zájmu médií sama sebe přesvědčila, že UFO viděla i při dalších příležitostech, a ke konci života dokonce tvrdila, že s ní mimozemšťané komunikují každý večer prostřednictvím rádia.

Už se nedozvíme, co Barney a Betty Hillovi tenkrát skutečně viděli či zažili, každopádně můžeme být rádi za díla jako Akta X nebo množství filmů o kontaktech s mimozemskými civilizacemi, pro něž se případ amerických manželů stal do značné míry předobrazem.

ZDROJ: Wikipedia