29. prosince 2021 13:10

Tajemství terakotové armády má odhalit kosmické záření. Čína vykopávek hořce lituje

Prozkoumat hrobku s terakotovou armádou je komplikované kvůli vysoké pravděpodobnosti poškození artefaktů. Nová metoda však tento problém úspěšně řeší.

Po dvou tisících letech možná bude odhaleno tajemství slavné terakotové armády, která chrání obří mauzoleum čínského císaře Čchin Š'-chuanga. Archeologové totiž zvažují využití technologie kosmického záření, které by mělo být schopné hrobku s rakví vladaře úspěšně prozkoumat a neponičit vzácné exempláře.

Čínská lítost nad vykopávkami

Čína je totiž na jakékoli potenciální poškození archeologické oblasti nedozírné hodnoty velice citlivá poté, co terakotoví válečníci začali ztrácet své původní syté barvy v důsledku působení vlivů atmosféry. Rozdíl oproti stavu soch v 70. letech, kdy byla hrobka náhodou objevena a vykopána, je patrný na první pohled. Není tudíž divu, že se Peking zařekl, že nedovolí jakékoli dalších kopání v komnatách památky, která je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.

Čínské úřady si jako podmínku vstupu pro archeology kladou záruku nepoškození místa a v něm nalezených objektů, čemuž se vědci snaží jít nyní naproti pomocí takzvaných mionů. Jedná se o subatomární částice, které jsou schopné zmapovat vnitřek podzemní komory se zesnulým císařem podobně jako když rentgenem snímáme lidskou zlomeninu. Již dříve bylo mionů použito například v případě pyramid či jeskyní.

Přesvědčování úřadů

Aby vědci z Pekingské univerzity prokázali využitelnost kosmického záření v reálných podmínkách, vytvořili modely pohřební komory, které byly zakopány společně s dvěma detektory uloženými pod nimi. Podle vědců test dopadl více než uspokojivě a předběžné výsledky ukazují proveditelnost snímání v hrobce Čchin Š'-chuanga. Jedinou podmínkou je podle Ti-kchun Janga z Jižní vědecko-technické univerzity v Šen-čenu zakopání detektorů do patřičné hloubky, aby se vědci vyhnuli možnosti poškození naleziště.

Pakliže se podaří činské úřady přesvědčit, mohly by miony odhalit jeden z nejzásadnějších objevů v historii archeologie, neboť je podle vědců vysoce pravděpodobné, že samotná komora, tedy místo posledního císařova odpočinku, zůstává i po tisících letech neporušená. Kromě rakve a ostatků je rovněž otázkou, jaké další artefakty byly spolu s Čchin Š'-chuangem uloženy. Jedna věc je podle vědců jistá, na výsledky bádání – ať už budou jakékoli – si ještě nějaký čas počkáme.

Petr Semecký

Petr Semecký

redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom