Fotky úžasného objevu českých archeologů: Egyptská hrobka mladého písaře má bohaté zdobení
Čeští egyptologové objevili v egyptském Abúsíru bohatě zdobenou šachtovou hrobku dosud neznámého hodnostáře Džehutiemhata, který působil jako královský písař v egyptské Pozdní době (665–332 př. n. l.).
„Jde o bohatě zdobenou šachtovou hrobku střední velikosti, jejíž majitel, jistý Džehutiemhat, zastával úřad královského písaře,“ uvedl Ladislav Bareš, který výzkum abúsírských šachtových hrobek koordinuje. Z antropologické analýzy kosterních pozůstatků, kterou provedli přední egyptští odborníci, se podařilo zjistit, že Džehutiemhat zemřel v poměrně raném věku kolem 25 let, nesl znaky jakési nemoci z povolání (opotřebení páteře při sedavém zaměstnání) a trpěl silnou osteoporózou.
Přečtěte si také: Tajemná Lomená pyramida: Atypický tvar egyptské památky má nečekaně prosté vysvětlení
Hrobka byla vyloupena už před 1 600 lety
Z hrobky, jejíž nadzemní část byla zničena již v dávnověku, se zachovala jen hlavní šachta o rozměrech 6,6 krát 6,6 metru. Na jejím dně v hloubce 14 metrů ležela pohřební komora postavená z vápencových bloků. Přístup do ní umožňovala malá šachta a asi tři metry dlouhá úzká chodba spojující přístupovou šachtu s pohřební komorou.
„Ze zatím neznámých důvodů byla tato přístupová šachta z velké části zaplněna několika desítkami zdobených vápencových bloků, pocházejících z rozebrané nadzemní části nedaleké majestátní hrobky generála Menechibnekona,“ uvedli vědci na internetových stránkách Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Uvnitř pohřební komory pokryté reliéfní výzdobou je umístěn velký kamenný sarkofág, na kterém jsou hieroglyfické nápisy a zobrazení bohů. Nábožensko-magické texty měly zesnulému podle egyptologů zajistit bezproblémový vstup mezi blažené a dobře zaopatřený věčný život na onom světě.
Hrobka písaře Džehutiemhata byla objevena téměř prázdná, podobně jako další hrobky na tomto pohřebišti byla vykradena zřejmě už v 5. století našeho letopočtu. Podle ředitele českých archeologických výzkumů v Abúsíru Miroslava Bárty je nicméně nedávno objevená hrobka nejnovějším kamínkem poznání do mozaiky dějin starověkého Egypta na sklonku jeho slávy v Pozdní době.
Naleziště v Abúsíru leží na západním břehu Nilu na okraji libyjské náhorní plošiny přibližně 20 km jihozápadně od Káhiry. Má rozlohu přibližně dva kilometry čtvereční a patří mezi nejvýznamnější archeologické lokality v Egyptě. Abúsír sloužil jako královská nekropole vládců 5. dynastie, která vládla přibližně v letech 2435–2306 př. n. l. Poblíž jejich pyramidových komplexů pak byl objeven hřbitov s velkými šachtovými hroby z 26. a 27. dynastie (665-404 př. n. l.).
Zdroj: FF UK, ČTK