Tajemná Lomená pyramida: Atypický tvar egyptské památky má nečekaně prosté vysvětlení

První pyramidy, ať už je stavěli lidé v Egyptě, nebo Mexiku, byly stupňovité a z hlediska architektury výrazně jednodušší. Ovšem Lomená pyramida má strmý úhel sklonu stěn, konkrétně 54°27’44” až do bodu zlomu. Odtud až k vrcholu je sklon 43°22′.

Za atypickým tvarem stojí nestabilní podloží. Kdyby se pyramida začala stavět na pevné skále, původně plánovaný sklon by byl nejspíš v pořádku, ale jílovité, pískovité a štěrkovité podloží masu pyramidy neudrželo a začalo se pohybovat. Výsledek byl mírný pohyb bloků na pyramidě a jediné možné řešení bylo pyramidu obložit ještě jednou vrstvou kamenů, tedy rozšířit základnu. Tím se změnil úhel, pod kterým se stěny pyramidy vypínaly k nebi.

Ale ani to nebyla definitivní záchrana. Čím víc pyramida rostla, tím byla těžší a dál praskala. Bylo tedy nutno změnit úhel, což zapříčinilo onen dodnes viditelný zlom. Pyramida tak je nakonec nižší, než kdyby se stavěla v nám dnes známém klasickém trojúhelníkovém tvaru.

Avšak ačkoli není největší, milovníci egyptské archeologie by se s ní rozhodně měli seznámit. Je totiž obrovským důkazem, jak si archeologové poradili v průběhu stavby s pohybem tisíců tun kamene. Díky řešení problémů se stabilitou Lomené pyramidy se jim navíc na druhý pokus podařilo postavit dokonalou pyramidu, kterou dnes známe pod názvem Červená.