Nová ruská prezidentka? Poznejte matku ze Sibiře, která vyzývá Putina na souboj

„Mám tři děti a jsem novinářka. Jsem městská zastupitelka a občanská aktivistka,“ představila Jekatěrina Duncovová sebe samu ve videu. „Všichni vidíme, co se děje. Spousta vynikajících lidí včetně politiků odjíždí. Je nám z toho smutno, ale my zůstáváme a ti, kdo zůstávají, musí něco dělat.“

Přečtěte si také: Putinův tajný palác: Luxusní sídlo ruského prezidenta stálo 29 miliard korun

Jekatěrina Duncovová pochází ze sibiřského Krasnojarsku a nyní žije asi 400 kilometrů od Moskvy v Tverské oblasti v menším městě Ržev, kde byla v minulosti členkou městské dumy. Vystudovala práva a televizní žurnalistiku a podle profilu na svém webu koordinuje s místním dobrovolným pátracím a záchranným týmem pátrání po pohřešovaných dětech a dospělých.

Podle Duncovové je jedním z důvodů její kandidatury fakt, že se země v posledních deseti letech ubírala špatným směrem a kurz nebyl nastaven na rozvoj, ale na sebezničení. Život prostých Rusů je podle ní den ode dne těžší, místní samospráva byla prakticky zničena a v obrovské zemi o všem rozhoduje jeden člověk. „Vojenské operace“ na území sousedních států pak vedou k nevyhnutelné izolaci a degradaci. Posledními spojenci zůstávají Írán, Severní Korea a Eritrea, ale i ty se mohou podle Duncovové brzy odvrátit.

Občanská aktivistka, nebo figurka nastrčená Kremlem?

Své postoje už musela aktivistka vysvětlovat na ruské prokuratuře. Podle moskevského spolupracovníka CNN Prima NEWS Jiřího Justa ale není známo, že by byla Duncovová zapojena do nějakých opozičních organizací, jako je například Fond pro boj s korupcí Alexeje Navalného. Ten je ve vězení od roku 2020, v létě 2023 byl odsouzen na 19 let za extremismus.

V souvislosti s pozadím kandidatury Duncovové se Jiří Just nedomnívá, že by si ji Kreml zvolil jen jako stafáž. „Myslím si, že by si vybrali asi známější osobnost, protože paní Duncovová není v Rusku vůbec známá, je to lokální novinářka,“ doplnil Just s tím, že do hledáčku výhradně opozičních ruských médií se dostala teprve v souvislosti se svým prohlášením, že hodlá kandidovat na ruskou prezidentku.

Peskov: Volby jsou zbytečné, vyhraje Putin

Prezidentské volby v Rusku proběhnou 17. března 2024 a za jejich vítěze se předem považuje dosavadní prezident Vladimir Putin. Ten se díky změně ruské ústavy potvrzené referendem v roce 2020 může o znovuzvolení ucházet i přesto, že funkci nejvyššího vládce Ruska zastával už čtyřikrát. Podle vyjádření Putinova mluvčího Dmitrije Peskova pro New York Times by se dokonce volby ani nemusely konat, protože je stejně vyhraje Putin, který podle něj dostane přes 90 % hlasů. Při posledních volbách v roce 2018 Putin získal oficiálně 76,65 procenta hlasů.

Nezávislý kandidát musí v Rusku shromáždit 300 000 podpisů. „Pokud se paní Duncovové podaří tyto podpisy shromáždit, bude vidět, že za sebou má nějakou provládní podporu. V minulosti se to totiž opozičním kandidátům nedařilo,“ doplnil Just pro CNN Prima NEWS.

Just: Rusové nechápou, o čem Duncovová mluví

Sám si ani nemyslí, že by aktivistka dokázala svým programem Rusy zaujmout. „Většinová ruská společnost fandí Vladimiru Putinovi a fandí bohužel válce, a ačkoliv Duncovová nabízí mír a nabízí demokratizaci Ruska, je to pro většinu Rusů něco abstraktního. Rusové si demokratizaci Ruska a zmírnění represivního tlaku vůbec nepřejí, a to proto, že ho sami nevnímají. Uvědomí si ho, pokud se o něm dočtou v médiích nebo pokud dolehne na jejich blízké, jinak ne,“ popsal Just současnou náladu v ruské společnosti s tím, že Rusové proto ani nechápou, o čem vlastně Jekatěrina Duncovová hovoří.

Mohlo by vás také zajímat: Putin plánuje drtivě vyhrát prezidentské volby. Zdroj z Kremlu řekl, jak si zajistí 80 procent

Ta na dotaz, zda je mírovou aktivistkou a je pro ukončení bojů na Ukrajině, odpovídá kladně. Slovu válka se ale Duncovová ve svém vyjádření vyhýbá, mluví o speciální vojenské operaci. Podle Justa se tím chce vyhnout obvinění z kritizování ruské armády, s nímž mají opoziční politici i běžní Rusové neblahé zkušenosti. Ve vězení se kvůli na 8,5 roku tomu octnul jeden z lídrů politické strany Republikánská strana Ruska – Strana národní svobody Ilja Jašin. Politik a novinář Vladimír Kara-Murza mladší pak byl z podobného důvodu odsouzen dokonce na 25 let.

Zdroj: Reuters, Vijesti