Obrovské velryby s prsty na nohou? Pouštní hřbitov vydal kostry fascinujících tvorů

Vádí Al-Hitan neboli Údolí velryb je místo, kde se můžeme na vlastní oči přesvědčit o síle evoluce. Vyprahlá oblast egyptské Západní pouště totiž před padesáti miliony let ležela pod hladinou poměrně mělkého mořského zálivu. Dnes ukrývá přes čtyři sta koster pradávných kytovců, předků dnešních velryb. Tehdy ale ještě zdaleka nevypadali tak, jak jsme dnes zvyklí…

Příroda

Až 950 litrů denně. Velrybí moč je absolutně nepostradatelná, vysvětlení je fascinující

Ohebné lokty a zadní nohy

Fosilie pocházejí z období pozdního eocénu, kdy se během milionů let z obrovských pozemských savců stávali mořští tvorové. Objevené ostatky proto nepatří ještě zcela přizpůsobeným vodním živočichům. Naopak, zvířata vypadají spíš někde na půli cesty: spousta z nich má ještě stále zadní nohy, chodidla a v některých případech i prsty na nohou. Mezi nejvýznamnějšími objevy je Basilosaurus isis, až osmnáctimetrový dravý kytovec s ostrými zuby a dlouhým čenichem. Jeho přední končetiny byly stále ještě ohebné v lokti.

Čtěte také: Mohly za útoky žraloků startující rakety? Napadení dvanáctileté dívky rozpoutalo velké pátrání

Jméno Basilosaurus doslova znamená královský ještěr, přičemž název ještěr samozřejmě není tak úplně přesný. Královský se mu ale říká právem, byl totiž zřejmě vůbec největším tvorem své doby. Úplně poprvé se vědci s tímto druhem setkali v roce 1902, ale až v roce 1989 odborníci narazili na jeho kostru se zachovalými končetinami, včetně chodidel a prstů. To samozřejmě znamenalo značný průlom, protože je to jeden z nejstarších zástupců skupiny archaeocetů, tedy prakytovců, z nichž dnešní kytovci vzešli. Jejich evoluční cestu tak vědci mohli zmapovat daleko přesněji.

Příroda

Které zvíře má nejvíc zubů? Absolutní rekordman jich umí vycenit až 14 000

Že velryby dříve žily na souši, ovšem odborníci samozřejmě dávno vědí. Moderní velryby sice zadní nohy nemají, ale mají pánevní kosti – nezpochybnitelný pozůstatek suchozemského původu.

Ve Vádí Al-Hitan se postupně našlo asi 400 fosilních koster primitivních velryb a leží mezi nimi i fosilie pravěkých želv, krokodýlů, ryb, žraloků, rejnoků, kapustňáků nebo měkkýšů. Všechny jsou mimochodem ve skvělém stavu, písek a suché podnebí regionu tady totiž k radosti vědců fungují jako dokonalá ochrana cenných prehistorických ostatků. V roce 2005 bylo Údolí velryb zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO a funguje jako přírodní muzeum. Výzkum tu ale běží dál a je možné, že ještě nabídne nespočet objevů.

Zdroj: National Geographic, University of Michigan, Unesco World Heritage.

Video, které jste mohli minout: Onemocněli jste na zahraniční dovolené? Lékař pomůže i na dálku, stačí zavolat pojišťovně