Až 950 litrů denně. Velrybí moč je absolutně nepostradatelná, vysvětlení je fascinující
Odborníci už prokázali důležitou roli velrybího trusu, zkoumat jejich „čůránky“ byl jen další logický krok. A navzdory tomu, že je to trochu nechutné, je velrybí moč pro oceánský život doslova životodárnou tekutinou.
Snad vás to na dovolené u moře nikdy nenapadlo (jinak by se vám asi nekoupalo tak dobře), ale život v oceánech částečně závisí na tom, jestli a jak moc do nich velryby močí. Samozřejmě tomu tak není všude, to by chtělo pořádnou velrybí populaci. Podle nové studie však hraje moč velryb v jistých částech oceánu zásadní roli a bez ní by tyto oblasti připomínaly biologickou poušť.
Velrybí hnojomet
Vědci už delší dobu vědí, že migrující velryby přinášejí živiny do méně úrodných zón, ale pozornost věnovali zatím hlavně trusu. Aby ne, když je tak krásně výrazný; například keporkakové mají vzhledem ke své stravě sestávající převážně z drobných korýšů jasně růžovou stolici. Teď ale odborníci také spočítali, kolik živin se do oceánu dostane prostřednictvím velrybí moči. A výsledek je hodně zajímavý. Jedna větší velryba totiž zvládne za den vyčurat až 950 litrů.
Čtěte také: Moře v Oregonu vyplavilo záhadného tvora. Vodní dravec s tesáky vypadá jako z pravěku
Velrybí čůránky sestávají zejména z dusíku, tedy prvku, který je nezbytný pro růst řas. Tyto řasy pak v rámci fotosyntézy vážou uhlík z atmosféry. Dusík samozřejmě sám o sobě zas tak moc neudělá, ale v kombinaci s fosforem, který do oceánu přinášejí třeba mořští ptáci nebo ryby, vytváří ideální podmínky pro rozvoj života.
Vědci spočítali, že jen matky s mláďaty v populaci keporkaků, plejtvákovců šedých a velryb černých dodají ročně do neúrodných vod až 4 000 tun dusíku. Díky tomu se z atmosféry může odstranit přes 18 000 tun CO₂, což je vlastně ještě docela málo, když uvážíme, že se před průmyslovým lovem velryb muselo do oceánu takto dostat trojnásobné množství živin než dnes.
Oceán pochopitelně tyto živiny rychle ztrácí, protože část organismů, které díky nim vyrostou, klesne po smrti ke dnu a živiny „veze“ s sebou. Jiné se vrátí na pevninu, třeba v tělech lososů, kteří po tření končí na břehu, nebo v žaludcích medvědů. Cyklus se proto musí pořád obnovovat a velryby musejí „poctivě hnojit.“
Zdroj: Nature, Oceanographic Magazine
Video, které jste mohli minout: Objev bizarní ryby vyrazil vědcům dech. Vypadá jako oteklý nos, to jsme ještě neviděli, tvrdí
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
