Ničivá síla vlečných sítí je strašlivá. Exkluzivní záběry poprvé ukazují, jak likvidují dno oceánu
Lov pomocí vlečných sítí je na pohled děsivý. V brázdě za lodí je vidět hlavonožce a rejnoky, jak prchají přes stěnu z provazů a kovu řítící se po mořském dně a ničící vše, co jí stojí v cestě. Jde o přímý a krutý protiklad k poselství Sira Davida Attenborougha, který tvrdí, že „pokud zachráníme moře, zachráníme planetu“.
„Práce“ vlečných sítí je vidět až z vesmíru. Pokaždé, když rybářská loď nazývaná trawler ponoří síť a začne ji vláčet po mořském dně, rozvíří oblaka sedimentů vytvářející stopy zachytitelné na satelitních snímcích. Studie z roku 2017 přitom zjistila, že lov pomocí vlečných sítí způsobuje ztrátu až 41 procent života mořského dna. Jeho obnova trvá nejméně šest let. Pomocí trawlerů je přitom získávaná zhruba čtvrtina všech takzvaných mořských plodů ulovených ve volném oceánu.
Přečtěte si také: Gigantický krokodýl zabije až 300 lidí ročně. Podívejte se, jak se vrhá na svou kořist
Rozsah ničení není jediným varovným signálem. Mnohem mrazivější než to, co můžeme vidět z vesmíru, je pohled na poslední chvíle obyvatel oceánu, než jsou pohlceni obří sítí. Při pohledu z hladiny nebo paluby lodi přitom nikdo nemá tušení, co se pod vodou při vlečení děje. „Zůstalo to skryté našemu pohledu – až dosud,“ říká Attenborough v upoutávce na novou dokumentární sérii Oceán.
Století intenzivního průmyslového rybolovu vyvrcholilo vlečnými sítěmi, z nichž některé jsou velké jako katedrály a váží mnoho tun. Moderní průmyslový trawler odírá dno oceánu řetězem a vhání vše, co vyruší nebo odtrhne, do sítě za sebou. Probíjí si cestu mořským dnem často s cílem ulovit jediný druh mořského živočicha. Je těžké si představit, že vše ostatní – mnohdy víc než tři čtvrtiny úlovku – se vyhodí.
Naskýtá se při tom zoufalý pohled na vyděšené ryby, které se snaží prchnout v marných pokusech uniknout síti, která se na ně valí. Těžký řetěz vlečený po dně smete houby, korály, mořskou trávu a další živočichy a zanechá za sebou naprostou zkázu. Stanoviště opakovaně vystavená tomuto způsobu rybolovu jsou nyní téměř výlučně obsazena tvory zvyklými na průchod vlečných sítí – jde o živočichy, kteří rychle dospívají, jako jsou červi, krevety nebo plži.
Mohlo by vás také zajímat: Mořský život v ohrožení: Proti lovu kyanidem či dynamitem bojují i čeští ochranáři
Podle Attenborougha ovšem existuje naděje, že se život na poničené dno vrátí. Během pouhých pěti let ho znovu obsadily mořské řasy, medúzy, hřebenatky a křehké hvězdice, což je transformace, která stojí na počátku obnovy, jež bude trvat celá desetiletí. Výzkum probíhající po dobu 15 let v mořské chráněné oblasti Lyme Bay na jihu Anglie zaznamenal 95procentní nárůst útesových druhů a nárůst ryb jak z hlediska celkového počtu, tak diverzity o celých 400 procent. „Síla regenerace oceánu je pozoruhodná – pokud jí dáme příležitost," neztrácí optimismus nestor přírodovědné dokumentaristiky, který 8. května oslavil už 99. narozeniny.
Zdroj: The Conversation, IFL Science
Video, které jste mohli minout: Druhý největší žralok světa se lovil kvůli oleji. Podívejte se, jak otevírá svou gigantickou tlamu
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
