26. listopadu 2025 10:19

Město na dně jezera těžilo z Hedvábné stezky. Pod hladinu ho smetla dávná katastrofa

Dno jezera Issyk-kul v srdci Kyrgyzstánu skrývá obrovské kulturní dědictví, ale také důkazy o brutální katastrofě. Podle odborníků pod hladinou dodnes zůstaly budovy, hřbitovy a další stopy po rozsáhlém městě ležícím na Hedvábné stezce, které zaniklo následkem zemětřesení v 15. století.

Issyk-kul je s rozlohou 6236 km2 největší jezero Kyrgyzské republiky a druhé největší vysokohorské jezero světa. V současnosti jde de facto o turistickou oblast a donedávna nikdo netušil, že severozápadní část jeho dna je ve skutečnosti městská krajina. Tým podvodních archeologů teď potvrdil, že se zde nachází středověké sídlo ležící na jedné z hlavních větví Hedvábné stezky. Pod hladinou nalezli keramiku, budovy ze zděných bloků i rozsáhlý hřbitov.

Středověká mešita i mlýn

Podle Valerije Kolčenka z Národní akademie věd Kyrgyzstánu, který na výzkumu spolupracoval s vědci Ruské geografické společnosti, šlo o město nebo velkou obchodní aglomeraci. Expedice prozkoumala celkem čtyři lokality. V první z nich narazila na zdivo několika budov a masivní mlýnský kámen, který byl původně součástí dvoukamenového systému na mletí obilí. Další stavba měla dekorativní prvky a mohla sloužit jako mešita, lázně nebo medresa, což je islámská vyšší vzdělávací instituce.

V druhé oblasti vědci identifikovali muslimský hřbitov z 13. až 14. století. Kostry ležely orientované směrem k Mekce, nejposvátnějšímu místu islámu. Vědcům by nález mohl pomoci pochopit, jak se toto náboženství v rámci regionu šířilo a jakým způsobem postupně převážilo nad dalšími tradicemi. Archeologové doufají, že artefakty propojí s písemnými prameny a historickými záznamy o centrech obchodu, která kdysi spojovala Střední Asii s Čínou i Blízkým východem.

Čtěte také: Kde se potopila Atlantida? Podivuhodné malby prý ukrývají zásadní stopu

Jak připomněl Maksim Menšikov z Ruské akademie věd, v 10. století v oblasti Issyk-kulu a klíčových úsecích Hedvábné stezky vládla Karachánovská říše a její obyvatelé praktikovali rozmanité víry od tengrismu přes buddhismus až po nestoriánské křesťanství. Zatímco vládnoucí elity většinou praktikovaly islám, běžná populace ho přijala až ve 13. století a nález muslimského pohřebiště této době přesně odpovídá .

Pak přišla katastrofa

V raném 15. století oblast zasáhlo rozsáhlé zemětřesení. Přišlo s ničivou silou a celé město potopilo pod hladinu jezera. Kolčenko přirovnává osud lokality k Pompejím s tím rozdílem, že zdejší obyvatelé byli v době katastrofy už dávno pryč.

Nejspíš lokalitu postupně opustili kvůli kombinaci úpadku obchodních tras Hedvábné stezky, politické nestability v regionu a postupně se zhoršujících přírodních podmínek v okolí Issyk-kulu. Katastrofa tak už jen dokončila to, co dějiny začaly. Zemětřesení navždy proměnilo strukturu celého regionu a po středověkých usedlících brzy převzaly štafetu nomádské kmeny.

Zdroj: Russian Geographical Society, Heritage Daily, Gazeta Express

Video, které jste mohli minout: Kde skončila legendární Archa úmluvy? Stopy vedou k obrovské bitvě ve Skotsku

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom