Mohly za útoky žraloků startující rakety? Napadení dvanáctileté dívky rozpoutalo velké pátrání

„Byli jsme tehdy v Cocoa Beach, abychom sledovali start rakety mířící na Mars,“ řekl v dokumentu Když žraloci útočí na Prima ZOOM otec dívky, vědecký publicista James Hafoughay. Podle něj byl 24. června 2003 nádherný slunný den a jeho tři dcery si hrály ve vodě nedaleko břehu. Když se mu zdálo, že jsou příliš daleko, vydal se do vody za nimi. Než se k nim ale dostal, něco ho předběhlo. „Před námi se roztříštila velká vlna a v té vlně byl žralok. Měřil tak metr a půl,“ vzpomínal James. Rekonstrukci následujících událostí můžete vidět tady:

Přečtěte si také: Žraloci nejvíce útočí na jednom místě na světě. Mají zde na svědomí přes 1 000 útoků

Starší dcery vyběhly z vody, nejmladší 12letá Hannah ale váhala, což se jí nakonec stalo osudným – žralok ji kousl do stehna a vážně ji zranil. Křičící a krvácející dívku otec popadl a odnesl na břeh, v nemocnici potřebovali na zašití rány 13 stehů. Při zkoumání jizev, které v roce 2003 žralok Hannah způsobil, dospěl nedávno biolog Daniel R. Huber z univerzity v Tampě k přesvědčení, že za útokem stál žralok bělavý, případně žralok černocípý, který v početných hejnech migruje podél pobřeží.

Cestování a dobrodružství

Žralok vykousnul plavci velkou díru do břicha. Přilákalo ho k němu zařízení, jež ho naopak mělo odehnat

Může za útoky žraloků NASA?

Jenže dramatický střet nebyl v roce 2003 prvním ani posledním, k nimž na pobřeží Floridy došlo. V dubnu žraloci zaútočili šestkrát, po jednom napadení pak místní evidovali v červnu, červenci, říjnu a listopadu. Tolik útoků za pouhých osm měsíců, to bylo téměř stejně jako za celé předchozí desetiletí. Co žraloky vyprovokovalo?

Jedna z teorií by mohla souviset s průzkumem vesmíru. V době od dubna do července, kdy došlo k většině útoků, odstartovalo z Mysu Canaveral hned osm raket NASA. Žraloci mají vynikající sluch, který využívají k lovu, a některé druhy dokáží zachytit především nízkofrekvenční zvuky vydávané kořistí i na vzdálenost mnoha kilometrů. „Zvuky, které vydávají burácející motory raket při startu do vesmíru, spadají do pásma nízkých frekvencí,“ vysvětlil Huber. Experiment s podvodním dronem, který simuloval zvuk raket, ale prokázal, že žraloky vysoká hlasitost motorů naopak vyděsila a odehnala.

Další hypotézou, jež měla vysvětlit nárůst útoků, byl mezidruhový boj o teritorium. U pobřeží Floridy se vyskytuje mimořádné množství druhů žraloků. „Můžeme tu vidět žraloky černocípé, kladivouny, žraloky citronové, žraloky tygří i žraloky bělavé,“ vyjmenoval biolog Michael Heithaus z Floridské mezinárodní univerzity. Při vzájemném setkání různých druhů žraloků ale výzkumníci žádné změny v chování nebo zvýšenou agresivitu nezaznamenali, takže se tato hypotéza nepotvrdila.

Příroda

Jaký zvuk vydává žralok? Poslechněte si první unikátní nahrávku, tichý zabiják přece jen nemlčí

Oranžová skvrna a rudý příliv

Novou stopu poskytl až další útok žraloka, k němuž došlo 5. července 2003 na pláži Canova. Žralok tam napadl surfaře – chytl ho za levou nohu a prudce s ním třásl ze strany na stranu. Muž se vyprostil a s vážným zraněním doplaval ke břehu. Wayatt Werneth, který byl tehdy na pláži vrchním plavčíkem, si zpětně vybavil, že tento útok provázela podivná oranžová skvrna, která se šířila po hladině oceánu jen několik metrů od břehu.

To vzbuzuje otázku, zda častější útoky žraloků nesouvisely s takzvaným rudým přílivem, kdy přemnožené řasy zbarvují moře v okolí Floridy do červena nebo hněda. Data z roku 2003 ukázala, že v oblasti útoků došlo k přemnožení řas rodu Pyrodinium známých svou bioluminiscencí. Kromě toho ale řasa Pyrodinium bahamense vylučuje neurotoxin zvaný saxitoxin, který ovlivňuje chování ryb a žraloků. Jenže oranžovou skvrnu, která skutečně odkazuje na řasy rodu Pyrodinium, lidé pozorovali jen na jednom místě, takže ani tato stopa nikam nevedla.

Mohlo by vás také zajímat: Dva žraloci napadli u oblíbené pláže v JAR muže. Zmizel pod vodou, pátrají po něm záchranáři

Hlavním podezřelým je člověk

Vědci postupně vyloučili i možnost, že žraloci zaměnili člověka za svou kořist a svůj omyl zjistili až poté, co do něj kousli. Nefungovala ani teorie, že zakalená voda žralokům znemožnila včas rozeznat, co se před nimi ve vodě zmítá.

Hlavním podezřelým, který se ocitl v hledáčku vyšetřovatelů pátrajících po příčinách útoků z roku 2003, se nakonec stal člověk. „Po celém světě je hlavním faktorem ovlivňujícím počet útoků žraloků množství lidí ve vodě,“ překvapivě uzavřel vyšetřování Heithaus. Podle něj bylo tehdy na plážích Floridy jednoduše najednou moc lidí, což znásobilo pravděpodobnost, že se cesty žraloka a člověka zkříží.

Zdroj: International Shark Attack File, HowStuffWorks