Jakou barvu má měsíční svit? Zjistěte, proč ho pokaždé vidíme jinak

V první řadě je nutné vysvětlit, že Měsíc sám o sobě samozřejmě žádné světlo nevyzařuje. Odráží pouze to, které na něj dopadá ze Slunce. O to je ale možná záhadnější, proč se nám ze Země zdá barva čas od času trochu jiná, ale vše má pevný základ ve fyzice a lze to vysvětlit.

Apollo: Dobytí Měsíce

Víte, kdy lidé poprvé spatřili odvrácenou stranu Měsíce? Ohromně tím riskovali

Světlo putující atmosférou

„Měsíční horniny tvoří převážně světle šedé anortozity s tmavšími oblastmi tvořenými bazaltem,“ říká vedoucí vědecké komunikace Lunar and Planetary Institute Christine Shupla. Dodává, že šedá hornina pohlcuje energii rovnoměrně napříč celým spektrem a stejně tak ji odráží. Co barvu mění, je ve skutečnosti naše atmosféra a procesy podléhající rozptylu světla v ní. Pokud je Měsíc vysoko na obloze, prochází jeho světlo atmosférou po relativně krátké dráze a ke sledovateli se tak dostává téměř celé spektrum. Když je však nízko nad obzorem, jeho světlo k pozorovateli cestuje skrze atmosféru delší čas, což znamená, že více podléhá rozptylu v molekulách kyslíku a dusíku, čímž se barva mění.

Čtěte také: Vznik Měsíce měla způsobit srážka Země s jiným tělesem. Video vysvětluje ohnivý proces

Vesmír

Která zvířata jako první obletěla Měsíc? Na významnou sovětskou misi se bohužel často zapomíná

Viditelné světlo má rozsah mezi 380 nanometry, odpovídající fialové barvě, a 750 nanometry, které pro změnu odpovídají červené. Nejvíce se rozptyluje modré světlo, a proto Měsíc v blízkosti horizontu často působí oranžově až načervenale. Jev se ještě více projevuje během úplného zatmění Měsíce, kdy se nachází ve stínu Země a jediným světlem, které jej osvětluje, je to, které k němu prošlo zemskou atmosférou. Veškeré modré světlo se cestou rozptýlí a na Měsíc tak dopadá už jen červená a oranžová složka.

Další faktory

Není to ale jen zábavné chování světla v naší atmosféře, které ovlivňuje to, jak Měsíc vidíme. Jde samozřejmě také o prach, smog nebo sopečný popel, které zůstávají v atmosféře a mohou upřednostnit rozptyl buďto červeného, nebo naopak modrého světla – Měsíc tak z našeho pohledu opět mění barvy. A pak tu je také refrakce (či lom světla, chcete-li), díky čemuž může dokonce dojít ke krátkým zábleskům zeleného světla. To všechno umí kus skály, která se před dávnou dobou oddělila přímo z masy naší planety a která s námi stále zůstává ve velmi těsném objetí.

Zdroj: Live Science, Lunar and Planetary Institute

Video, které jste mohli minout: Spatřuje krásu tam, kde jiní vidí odpad. Fotograf přetváří rezavá dna sudů v umění