Svatý Mikuláš zavražděné děti nekřísil, byl ale dobrodinec. Proč je patronem prostitutek?

Ve východních církvích je Mikuláš nejuctívanějším světcem (samozřejmě kromě Panny Marie) a každý národ, který ho oslavuje, si jeho obraz časem přizpůsobil po svém. Stejně jako legendy, které ho provázejí. Jejich základem je ale vždycky Mikulášova štědrost a dobré srdce. Dokonce i Santa Claus vznikl zkomolením holandské podoby jména Sinterklaas. Naše tradice, při níž se u okna nebo za oknem nechávají různé drobné dárečky, je přitom přímo svázaná s jedním z nejstarších příběhů, které se o světci vyprávějí.

Světcův život

O jeho skutečném životě se toho s jistotou ví jen žalostně málo. Valná většina vyprávění jsou spíš domněnky než fakta. Víme, že svatý Mikuláš, známý jako biskup z Myry, žil zhruba v rozmezí let 280/286–343/351 a pocházel z přístavního města v regionu tehdejší Lýkie, tedy v dnešní provincii Antalya v Turecku. Pravděpodobně měl velmi zámožné rodiče, což byl důvod, proč si mohl dovolit být tak štědrý – některé prameny hovoří o tom, že potřebným rozdal celé své zděděné jmění.

V Myře, kde se také okolo roku 300 stal biskupem, se usadil po jejich smrti a kvůli šíření křesťanské víry ho kolem roku 305 pravděpodobně i věznili. Křesťanství se v Římské říši dočkalo zařazení mezi povolená náboženství jen několik let poté v roce 313.

V roce 325 se Mikuláš zřejmě zúčastnil Nicejského koncilu, během nějž se řešil ariánský spor. Podle některých pozdějších legend do něj Mikuláš dokonce velmi ostře zasáhl, údajně měl i jednomu z ariánů nafackovat; starší prameny ale bohužel nic takového netvrdí, a tak je pravděpodobné, že realita byla o dost nudnější.

Říká se však, že celý život konal dobrodiní, obzvlášť finančně pomáhal potřebným a dohlížel na spravedlivý průběh soudů. Zemřel nenásilnou smrtí a jeho ostatky pohřbili v Myře a pak je přenesli do Bari v jižní Itálii. Tamní Bazilika sv. Mikuláše je uchovává dodnes. Tvrdí se také, že z nich teče léčivý olej. V den přenesení jeho ostatků, 8. května, se tu vždy koná mnohobarevný průvod. V den jeho svátku zase velká hostina pro celé město.

Prostitutky a nasolené děti

Ověřit, jestli se opravdu stalo něco z toho, o čem mluví legenda, na které stojí naše mikulášská tradice, by šlo jen velmi stěží. I ty nejstarší prameny pocházejí až z doby dvě století po Mikulášově smrti. Zachovala se díky lidové slovesnosti a podle její nejstarší a nejpravděpodobnější verze se Mikuláš ještě v rodné Pataře dozvěděl o šlechtici, který se dostal do finanční tísně. Hrozilo, že muže odvlečou do vězení pro dlužníky a jeho třem dcerám nezbyde, než se začít prodávat v nevěstinci. Mikuláš měl dívkám hodit oknem peníze (každé dívce jeden plný váček), rodina tak unikla z dluhů a dívky se mohly vdát.

I proto je mimochodem Mikuláš patronem prostitutek. Na stejném základu vznikl navíc i další příběh, který už se na pravdě ale nezakládá, a sice že Mikuláš vzkřísil tři malé děti, které zlý hostinský zavraždil a uložil nasolené do sudů. Pokud nějaké děti skutečně zachránil, bylo to ještě zaživa, když dal jejich rodičům dost peněz na splacení dluhu nebo na jídlo.

Jeho svátek slavíme 6. prosince, což má údajně být i datum jeho úmrtí. Pravděpodobné to ale také moc není, protože křesťané byli známí hlavně proto, jak dobře dokázali přizpůsobovat svůj kalendář významných dnů tomu, co už v lidových tradicích dávno existovalo. Mikulášův svátek přitom přesně koresponduje s pohanským svátkem zrození bohyně lovu Diany.