Svatý Lazar byl vzkříšen, aby zemřel ještě horší smrtí. Kde se nachází jeho údajné ostatky?

Příběh o Lazarovi v Bibli najdete jen na jednom jediném místě: V evangeliu podle Jana. Hraje tam celkem důležitou roli, když je v podstatě pomyslným vrcholem Ježíšova pozemského působení, největším zázrakem, který vykoná těsně před tím, než ho zatknou a ukřižují. Pravdy na něm ovšem bude asi jen maličko. A vlastně ani nedokážeme říct, jestli Lazar vůbec existoval.

Co najdeme v Bibli?

O Lazarově nemoci se podle Jana Ježíš dozvěděl od jeho dvou sester, Marie a Marty. V té době se nacházel asi tři kilometry od Betánie a navzdory tomu, že se mělo údajně jednat o Ježíšova „drahého přítele“, se za ním Kristus nevydal hned, ale až za pár dní. To už byl Lazar mrtvý a pohřbený. Jeho tělo, jak se v Bibli explicitně píše, navíc už začínalo tlít. Ježíš přesto nechal odvalit kámen, který hrobku uzavíral, a poté, co zmínil Boží slávu, vůli a tak dále, Lazarovi poručil: „Lazare, pojď ven!“

Všichni víme, co následovalo. Lazar vstal z mrtvých a „mnozí z těch Židů, kteří přišli k Marii a viděli, co Ježíš udělal, v něj uvěřili.“ A to je všechno, o čem se v souvislosti s Lazarem z Betánie zmiňuje Bible, ačkoli ostatní evangelia s příběhy zmrtvýchvstání operují také. A dokonce se objevují i v dalších náboženských textech, například v Koránu.

Jiného Lazara najdeme v Lukášově evangeliu v kapitole 16. Jde o chudého malomocného, který lehával u dveří lakomého boháče, kterého marně prosil o jídlo. Když oba zemřeli, Lazar šel do nebe a boháč do pekla.

Tyhle příběhy, ač každý jiný, se díky nemoci a následné smrti obou Lazarů postupem času v povědomí lidí prolnuly natolik, že se nemocnicím říkalo a říká lazaret, a svatý Lazar, jehož jméno mimochodem znamená něco jako „Bůh pomáhá“, se stal patronem malomocných, nemocných morem, žebráků, hrobařů a zemřelých. Hrobku, ze které údajně vyšel po čtyřech dnech strávených jako mrtvola, si dodnes můžete prohlédnout v palestinském městě al-Eizaria na Západním břehu Jordánu. Jedná se o jedno z populárních poutních míst pro křesťany i muslimy.

Co bylo s Lazarem dál?

Přestože se Bible nezmiňuje o ničem z dalšího života vzkříšeného Lazara, křesťané mají často ve zvyku doplňovat mezery v kánonu svou církevní „tradicí“. Jenže i ta má několik verzí. Podle katolické encyklopedie Lazara a jeho sestry po Ježíšově nanebevzetí v Palestině pronásledovali. Když je dopadli, posadili je do lodi bez vesel a plachet, která je zanesla do Provensálska v jihovýchodní Francii.

Lazar odtamtud přesídlil do Marseille, kde obrátil na křesťanskou víru početnou skupinu Galů a stal se prvním biskupem ve městě. Bohužel tehdy křesťanství nebylo v římské říši legální, a tak ho nakonec uvěznili a třicet let poté, co zemřel poprvé, ho popravili. Tentokrát už mrtvý zůstal a Francouzi pro to mají prý dokonce důkaz – jeho údajnou lebku a kus předloktí najdete v relikviáři v jednom z výklenků katedrály v Marseille.

Pravoslavná církev zase nasměrovala Lazarovo další působení na Kypr a jeho život líčí o dost temněji než katolíci – muž se údajně už nikdy v životě nesmál, protože ho mučily hrůzy, které viděl v království mrtvých. Jedinou výjimkou byl okamžik, kdy spatřil, jak kdosi vzteky roztřískal hliněný hrnec. Tehdy se údajně poprvé a naposledy od srdce zasmál a prohlásil: „Hle, jíl rozbíjí jíl.“

Zdroj: Britannica