13. prosince 2021 14:58

Svatá Lucie noci upije. Dětem také hrozila rozřezáním břicha a sama skončila tragicky

Se svátečním dnem všech Lucií je spojena řada zvyků napříč světem. Některé z nich však nevyznívají úplně příjemně.

Když se řekne svatá Lucie, většina z nás si vzpomene na otřepané lidové moudro „Svatá Lucie noci upije“, aniž by řešila další významy tohoto kdysi velmi významného svátku. Ten byl nesmazatelně svázán s oslavami Vánoc, zasahoval jak do života žen i dětí, a ve světě má řadu variací.

Svatá Lucie, noci upije

Rčení o upité noci pochází ze středověku z období před 16. stoletím, kdy byl používán juliánský kalendář a zimní slunovrat spadal na 13. prosinec. Dnes slunovrat slavíme o několik dní později, což je dáno přechodem na mladší (a přesnější) gregoriánský kalendář.

Zkracování noci však stále pro Lucii platí, neboť právě do svátečního dne dochází k prodlužování dne tím, že slunce vychází neustále později a večer zase dříve zapadá. Od svaté Lucie dochází k prodlužování dne, když slunce zapadá později, zatímco jeho východ se až do pozdějšího slunovratu nadále prodlužuje. Lucie tak opravdu „noc upíjí“, respektive krátí.

Bohyně, která přináší radost i strach

Lucie byla před křesťanským pojetím vnímána výrazně pozitivněji než po něm. Je to dáno církevním démonizováním a spojením s germánskou Perchtou, která byla církevními hodnostáři vnímána pohansky a tudíž neakceptovatelně. Ostatně není divu, když byla podle pověstí napojena na průvod démonů, které Germáni rozlišovali na zlé skřety a hodné elfy.

Před křesťanskou revizí přitom zobrazována jako bíle oděná dívka s bylinnou korunou a prutem a kupříkladu v Dolním Rakousku se měla v předvečer svátku sházet s dětmi a děvečkami ke společné modlitbě. Po té následoval úklid a zaříkávání, které mělo rodině přinést Luciinu ochranu před temnými silami. Svou roli tenkrát sehrával i církví nenáviděný pentagram, který je spojen se satanismem.

Už tedy asi chápete, proč zástupci církve neměli z této podoby velkou radost a rozhodli se Lucii dodat jiný význam. Podle záznamů Jakuba Jana Ryby z 19. století Lucka děti naopak trestala a se svou zahalenou tváří a bílým šatem naháněla hrůzu. Dětem měla dokonce hrozit rozřezáním břicha v případě, že se nebudou v době adventu postit. V některých lokalitách zase byly trestány jen zlobivé děti, které dostávaly metlou, zatímco ty hodné byly drobně obdarovány.

Různé tváře Lucie

Největší potíž svaté Lucie jsou z dnešního pohledu její různé podoby, které vycházejí z lokálních zvyků a tradic. Zatímco jeden region nechal procházet po okolí krásné mladé slečny, jinde se objevovala hrbatá žena schovaná za děsivou maskou, vybavená vařečkou, kterou neváhala děti tlouct. Svou variaci mají dokonce i v Indii, kde v období svaté Lucie po čtyři dny slaví Díválí, kdy jsou veřejná prostranství zaplavena světlem olejových lamp. Spojitost je zde díky slovu „světlo“, neboť Díválí je slavností světel a jméno Lucie zase vychází z latinského lux, které – jak asi tušíte – rovněž znamená světlo.

Dnes si svatou Lucii nejčastěji spojujeme s domácími pracemi, respektive jejich zákazem. To vychází z tradice, kdy bylo ženám a dívkám 13. prosince zakazováno vykonávat jakoukoli domácí činnost. Po vsi chodily ženy převlečené za Lucky, a pakliže přistihly sousedku při fyzické aktivitě, byla zlomyslně trestána rozfoukáním peří či vymotáním zapředených nití. Není divu, že něžné pohlaví v domě raději schovávalo kolovraty na půdu. O to větším je paradoxem, že Lucie je mnohde spojována i s autorstvím tradice předvánočního úklidu, kdy měla pro změnu kontrolovat hospodyňky při udržování čistoty jejich domova. V případě nalezených nečistot opět hrozily záludné tresty.

V kontextu kontroly úklidu je velmi zábavná tradice z jižních Čech, kdy Lucie obcházely domácnosti, kde předváděly soukromé představení v podobě starosti o děti, mydlení podlahy či popohánění potomků k modlení. Dokonce docházelo k přepadávání mužů v hostincích a jejich natírání například hořčicí za to, že doma své manželce nepomáhají.

Krvavá legenda

Všechny tyto tradice a historky jsou však příjemnější než samotná legenda o svaté Lucii, která se datuje až do 3. století na Sicílii. Lucie se podle ní měla oddat panenskému životu, což se nelíbilo jejím nápadníkům. Ti byli tak dotěrní, že děvče de facto donutili k vypíchnutí očí, čímž se snažila jednoho z nich definitivně zbavit.

Jenže zklamaný pohanský muž ji udal jako křesťanku, což mělo za následek její odsouzení k oběti pohanským bohům. Dívka rozhodnutí soudce odmítla, za což si měla vysloužit odvedení do nevěstince. Dle vyprávění se s ní však nedalo pohnout, což vedlo k nervozitě kata, který podlehl hněvu a dívce na místě probodl hrdlo dýkou.

Petr Semecký

Petr Semecký

redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom