Černá smrt: Byl odhalen původ moru, který zabil stovky milionů lidí. Odkud a jak se šířil?

Ohledání ostatků muže, který zemřel před 5 000 lety, potvrdilo tzv. nultého pacienta černé smrti.

Hrob nalezený na území dnešní Litvy vydal kosti muže starého 5 000 let, v jehož zubech zůstal pozůstatek zatím nejstaršího známého kmene bakterie Yersinia pestis. Ta během řady morových epidemií stála za smrtí stovek milionů lidí a od „mateřské“ Y. pseudotuberculosis se odštěpila dokonce už před 7 000 lety. Starověký nález je však zajímavý nejen z hlediska historického, když ze zesnulého učinil takzvaného nultého pacienta smrtící choroby, ale i tím, že se nejspíše jednalo o ojedinělou smrt.

Muž byl pohřben zcela sám

Poblíž se totiž nenašly masové hroby, jež by naznačovaly tehdejší epidemii. Muž byl dokonce pohřben zcela sám, v dosahu nebyly nalezeny ani ostatky blízkých členů jeho rodiny.

Genomické a fylogenetické vlastnosti RV 2039 jsou v souladu s hypotézou, že tato velmi raná forma Y. pestis byla s největší pravděpodobností méně přenosná a možná ještě méně virulentní než pozdější kmeny,“ píší autoři studie. To znamená, že bakterie se v průběhu času stávala smrtonosnější.

Šíření pomocí hlodavců

Kmen moru, který zavinil smrt muže, jenž byl nejspíše lovcem či rybářem, už dnes neexistuje, neboť se evolučně proměnil. Rozbor dokonce ukázal, že tehdejší kmeny bakterií neměly tak silný smrtící potenciál, aby ovlivnily růst světové populace. Je tedy pravděpodobné, že se mor v minulosti šířil spíše náhodným setkáním člověka s hlodavcem.

Mnohem vhodnější pro šíření moru byla později středověká města s minimální hygienou a kanalizací, neboť takové prostředí umožňovalo lepší množení hlodavců i jejich bleších parazitů. Vyšší koncentrace osob pak zajistila masové šíření nebezpečnějších morových variant.

Musíme znát historii nemocí

Na první pohled se může zdát, že nemoci, které sužovaly lidstvo v hluboké minulosti a postupně zmutovaly či zmizely, nemají pro současnou společnost význam. Opak je však pravdou. Vědci dokážou změřit rychlost mutací a podle toho odhadnout, jak rychle se daný patogen mění. Zároveň jsou znalosti použitelné i pro vývoj vakcín na očkovatelné nemoci, mezi něž se mor bohužel neřadí. Jedinou možnou léčbou je rychlé nasazení antibiotik a izolace nemocných. Mor tak stále zůstává potenciálním nebezpečím.

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom