Prokletí jménem Karel: Královští jmenovci Karla III. přinesli Británii mor, válku i zkázu monarchie

Korunovace krále Karla III. - 6.5. v 18:30

Zatímco pro Čechy je Karel IV. Otcem vlasti, Britové mají královské jméno Karel spojené s úplně jiným typem událostí, než je zakládání univerzit nebo budování druhého Jeruzaléma.

Až dosud znala britská historie dva panovníky, kteří vládli pod jménem Karel. Šlo o otce a syna ze skotské dynastie Stuartovců, která v čele ostrovního království vystřídala Tudorovce.

Zkáza monarchie

Vůbec první panovník tohoto jména v 17. století ohrozil britskou monarchii víc než nájezd španělské Armady. Karel I. Stuart se narodil v roce 1600 a jeho bouřlivá vláda (1624–1649) ho přivedla až na popraviště. Karel I. až do svých tří let nechodil a nemluvil. Když jeho starší bratr Jindřich zemřel na tyfus, stal se Karel princem z Walesu a tedy následníkem trůnu. Jeho velkým vzorem a přítelem byl o osm let starší a velmi vlivný vévoda z Buckinghamu, kterého známe jako soupeře Tří mušketýrů z románu Alexandra Dumase.

Karel I. zdědil po svém otci Jakubovi I. poměrně stabilizovanou zemi, neodolal ale pokušení provokovat parlament a skotskou církev. Trval na božském původu panovníka, což zavánělo absolutní monarchií. Reakcí na to byla devět let trvající občanská válka mezi stoupenci krále a parlamentem, v níž zahynulo 85 000 mužů na bojištích a dalších 127 000 lidí zemřelo mimo ně. Mezi oběti konfliktu se nakonec zařadil i král Karel I. Stuart, kterému kat setnul 30. ledna 1649 před davem Londýňanů hlavu. Monarchie byla zrušena, Anglie se stala republikou a zemi vládl lord protektor Oliver Cromwell.

Zkáza Londýna

Popravený král měl ale nástupce a dědice trůnu. Byl jím budoucí král Karel II. Stuart, kterého šest dnů po popravě jeho otce jmenoval skotský parlament králem Skotska. V Anglii ovšem dál vládl Cromwell a tak tomu mělo být až do roku 1658, kdy lord protektor po záchvatu malárie zemřel. Karel II. se vrátil na anglický trůn a vládl v Anglii, Skotsku a Irsku až do své smrti v roce 1685.

Karel II. obnovil monarchii a podporoval umění a vědu, když například založil Královskou společnost, jejímž členem byl třeba Isaac Newton, a observatoř v Greenwichi. Na období jeho vlády nicméně poddaní a hlavně obyvatelé Londýna vzpomínali se smíšenými pocity. V roce 1665 britskou metropoli postihla nezvladatelná epidemie moru, na jejímž vrcholu umíralo každý týden na 7 000 Londýňanů. V září 1666 pak Londýn zničil katastrofický požár, jemuž padlo za oběť 13 200 domů a 87 kostelů včetně katedrály svatého Pavla.

Dědictví po Alžbětě II.

Monarchie i Londýn byly v krátkém úseku britských dějin téměř zničeny a v obou případech stál v čele ostrovního státu král jménem Karel. Téměř 400 let po nástupu Karla I. na trůn se panovníkem stal dosavadní následník trůnu princ Charles, který se jako Karel III. ujal vlády po smrti královny Alžběty II. (vládla 1952–2022).

Při volbě svého panovnického jména se nový král přidržel praxe své matky a ponechal si své první rodné jméno. Alžběta II. si totiž v rozporu s běžnou praxí nechala své jméno i jako královna. Například její předchůdkyně královna Viktorie vyrůstala jako Alexandrina.

Jak připomíná týdeník Time, ještě v roce 2015 britská média spekulovala s možností, že si princ z Walesu, celým jménem Charles Philip Arthur George, vybere při nástupu na trůn jedno ze svých prostředních jmen. Žhavým kandidátem byl George (Jiří), takže nový král by Velké Británii vládl na počest svého dědy Jiřího VI. jako Jiří VII. Nestalo se a jméno Karel, byť se s ním pojí určité historické rozpaky, je odteď znovu prvním jménem Království Velké Británie a Severního Irska.

ZDROJ: Time

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský