Alžběta II. s usednutím na britský trůn původně nepočítala. Byla nejstarší vládnoucí panovník na světě

Její Veličenstvo královna Alžběta II. byla hlavou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a dalších 53 zemí a teritorií sdružených do Britského společenství národů (Commonwealth of Nations) 70 let. Za svůj život nasbírala několik prvenství, připsala si mnoho politických úspěchů a byla součástí nejzásadnějších světových událostí. Šestadevadesátiletá Alžběta byla jednou z největších světových autorit.

Vznik windsorské dynastie a němečtí předkové trůnu

Dnes vládnoucí rod Windsorů se původně nazýval sasko-kobursko-gothajský a nebýt první světové války, mohlo to tak i zůstat. Ve chvíli, kdy propukla válka mezi Velkou Británií a Německem, ale představovali němečtí předkové krále a královny spolu s německy znějícím původním jménem rodu pro tehdejší společnost příliš výbušnou kombinaci.

Král Jiří V. tedy 17. července 1917 přejmenoval vládnoucí rodovou větev na anglicky znějící windsorskou dynastii. Povedlo se mu tak alespoň částečně zklidnit bouřící se nacionalisty a společnost jako takovou.

Jak se Alžběta II. stala následnicí trůnu?

Devět let po přejmenování britského vládnoucího rodu svět přivítal Alžbětu II., která se svým narozením 21. dubna 1926 zapsala jako třetí v pořadí v následnictví na britský trůn po strýci Eduardovi a svém otci Jiřím VI. Roku 1930 se Alžběta dočkala své jediné sestry, princezny Margaret.

Po smrti krále, Alžbětina dědečka Jiřího V., na trůn roku 1936 usedl Eduard, který se role panovníka po necelém roce vzdal kvůli svému rozhodnutí oženit se s již dvakrát rozvedenou americkou herečkou Wallis Simpson. Králem se tak stal Alžbětin otec Jiří VI.

Alžběta II. a druhá světová válka

Když v září 1939 vypukla druhá světová válka, objevily se plány na evakuaci královské rodiny do Kanady. Žádný z nich se ale nikdy neuskutečnil. Alžbětina matka prohlásila: „Mé děti nikdy neodcestují beze mě. Já nikdy neodejdu bez svého manžela krále. A král zemi neopustí.“ Sama mladá Alžběta pak dokonce během války ve svých 14 letech vystoupila v rozhlase, aby dodala národu i světu naději na lepší zítřky.

O královně bylo známo, že se vyzná v automobilech. Bylo přitom paradoxem, že žena, která za války sloužila v uniformě v ženských pomocných sborech jako mladší velitelka a která opravovala a řídila nákladní vozy, nikdy nevlastnila řidičský průkaz. Díky svému postavení ho ale ani nepotřebovala...

Manželství a korunovace Alžběty II.

Dva roky po válce si korunní princezna vzala svého vzdáleného příbuzného prince Philipa Mountbattena, do kterého byla velmi zamilovaná. Počátky jejich manželství však doprovázela společenská kritika, neboť sestry prince Philipa byly vdané za německé šlechtice s vazbou na nacistické hnutí. Nastávající manžel byl navíc jiného vyznání. Pro mnohé ale královský sňatek znamenal začátek nové a lepší poválečné éry země. Roku 1948 se páru narodil první potomek, princ Charles, dva roky nato dorazila dcera Anna a o deset a čtrnáct let později ještě synové Andrew a Edward.

Život krále Jiřího VI. vyhasl roku 1952, jeho zdraví bylo velmi poznamenáno hrůznou válkou a silným kouřením. V té době už Alžběta otce často zastupovala na nejrůznějších oficiálních akcích a po jeho smrti se stala právoplatnou britskou panovnicí. Televizní přenos z Westminsterského opatství, kde 2. června 1953 probíhala korunovace mladé královny, údajně mohlo sledovat až 277 milionů diváků z celého světa.

Alžběta se stala hlavou Commonwealthu

Už po druhé světové válce začal celosvětový proces dekolonizace a Britské impérium se zcela přeměnilo na Commonwealth. V 60. letech tímto postupem získala samostatnost většina bývalých britských kolonií, které z podstatné části i nadále zůstaly členy společenství – již však jako nezávislé státy. Alžběta II. se díky své korunovaci tedy stala formální hlavou mnoha samostatných států. Dokonce se rozhodla pro půlroční cestu do Austrálie a na Nový Zéland, a stala se tak prvním britským panovníkem, který tyto země navštívil.

Dnes do Commonwealthu patří třiapadesát samostatných zemí a teritorií pod správou Spojeného království, Austrálie a Nového Zélandu. Toto číslo se mění, státy přistupují, ale ze společenství i odcházejí. Nic to však nemění na tom, že Alžběta II. byla oficiální hlavou Commonwealthu od roku 1952. V roce 1957 pak královna navštívila Spojené státy americké a Kanadu, kde jako první panovník zahájila jednání parlamentu. V roce 1961 procestovala Kypr, Indii, Pákistán, Nepál, Írán a Ghanu.

Trable s premiéry a první veřejná kritika královny

Alžběta II. musela tři roky po své korunovaci čelit i nepříjemné politické prohře, která nastala roku 1956 v souvislosti se suezskou krizí. Jednalo se o neúspěšný pokus Británie získat ve spolupráci s Francií a Izraelem kontrolu nad Suezským průplavem. Krize přerostla ve válku britsko-francouzsko-izraelské koalice proti Egyptu, v níž se ale nakonec museli útočníci pod tlakem USA svých zisků vzdát. Spor mezi Egyptem a koalicí představoval pro Brity významnou prohru, která oslabila postavení evropských zemí a naopak upevnila vliv Sovětského svazu na Blízkém východě.

O dva měsíce později konzervativní britský premiér Anthony Eden rezignoval a před Alžbětou II. stál úkol vybrat nového předsedu Konzervativní strany, což bylo součástí jejích povinností. Po konzultaci s úzkým okruhem důležitých stranických představitelů se Alžběta II. rozhodla pověřit sestavením nové vlády Harolda Macmillana. Toho v čele vlády po šesti letech vystřídal Alec Douglas-Home, jehož jmenovala stejným způsobem.

V obou případech se na Alžbětu II. snesla kritika s odůvodněním, že se pokaždé radila pouze s malou skupinou vybraných jedinců. Proto byl roku 1965 Konzervativní stranou přijat vnitrostranický mechanismus volby nového předsedy, aby se tento problém již neopakoval.

Významná 70. léta za vlády Alžběty II.

Do 70. let trvala silná dekolonizace Afriky a Karibiku, kdy mnoho zemí získalo nezávislost na Británii v rámci vzájemných dohod, následovaných plánovanými přechody k vlastním samosprávám. Vliv britského parlamentu v Kanadě byl v 70. letech také omezen, ale monarchie zůstala zachována.

Rok 1977 patřil královnině stříbrnému jubileu nástupu na trůn. Po celém Commonwealthu propukly bujaré oslavy, a dokonce byla na její počest pojmenována trasa Jubilee Line metra v Londýně.

Koncem 70. let královna zažila dvě velké životní rány. Anthony Blunt, jenž pro Alžbětu pracoval jako správce obrazových sbírek, byl odhalen jako komunistický špion. Druhou ránu pak do jejího života zasadila Irská republikánská armáda (IRA), která zavraždila člena královské rodiny a strýce jejího manžela Philipa, lorda Mountbattena.

Atentáty spáchané na Alžbětu II.

Ani 80. léta nebyla pro královnu zrovna poklidná. Novozélandský Dunedin se v roce 1981 stal pro Alžbětu málem osudným, když sedmnáctiletý mladík Christopher Lewis na panovnici údajně vystřelil, ale minul. Později se přiznal, že opravdu mělo jít o atentát, v roce 1997 však spáchal ve vězení sebevraždu a v dopise na rozloučenou uvedl, že je nevinný. V té době byl mladík vězněn za jiné prohřešky. Ve stejném roce na Alžbětu střílel atentátník i v Londýně, šestkrát ale minul.

O rok později Alžběta zažila nevídanou situaci, kdy ve své ložnici v Buckinghamském paláci po probuzení spatřila cizího muže. Naštěstí zachovala chladnou hlavu a do příchodu policistů si s ním povídala. Údajně po ní chtěl cigaretu.

Drama jménem Diana

Královna koncem 20. století zažívala i rodinná dramata. Roku 1981 si její syn Charles vzal za ženu Dianu Spencer, s níž měl dvě děti, a to prince Williama, pokračovatele dědičné linie, a prince Harryho, jenž se spolu se svou ženou Meghan nedávno vzdal královského života. Svatba Charlese a Diany byla ve své době nejsledovanější událostí na světě, manželství však nevydrželo a Charles se s Dianou v roce 1996 rozvedl. Diana rok nato zemřela při autonehodě v Paříži, což vyvolalo vlnu zájmu o život a fungování královské rodiny.

V roce 1992 se rozvedla i královnina dcera Anna a manželství druhého syna Andrewa procházelo těžkou krizí.

Alžběta ve 21. století

V roce 2007 královna oslavila zlaté jubileum na britském trůnu. Výročí se samozřejmě neobešlo bez oslav, vše ale probíhalo v mírnějším duchu než v roce 1977. Alžběta se svým manželem zároveň slavila 60 let od svatby. I tato výjimečná situace si vyžádala oslavu.

K příležitosti oslavy diamantového jubilea v roce 2012 Alžběta pronesla: „V tomto speciálním roce se znovu zasvěcuji službě vám všem. Doufám, že si všichni připomeneme sílu sounáležitosti a spojující sílu rodiny, přátelství a dobrého sousedství. Také doufám, že tento jubilejní rok bude časem k vyjádření díků za velký pokrok dosažený od roku 1952 a časem, kdy s jasnou hlavou a otevřeným srdcem pohlédneme do budoucnosti.“ Londýn zároveň hostil letní olympijské hry a královna v úvodním ceremoniálu ztvárnila samu sebe po boku Daniela Craiga jakožto Jamese Bonda. Dokonce za tento počin získala cenu BAFTA za „patronaci nad britským filmovým průmyslem“.

Jak možná víte, 5. dubna 2020 Alžběta promluvila ke svému národu kvůli situaci kolem koronaviru. Celý její proslov (s českými titulky) si můžete pustit na webu CNN. Pak bylo o královně slyšet 1. června 2020, když se na sociálních sítích objevila její projížďka na pozemcích hradu Windsor. Koncem roku 2021 ji sužovaly zdravotní potíže a lékaři jí doporučovali klidový režim.

Nenápadně nápadná Alžběta II.

• Alžběta se nevyhnula ani hospitalizaci v nemocnici – v roce 2013 byla přijata s podezřením na gastroenteritidu. V nemocnici však pobyla jediný den.
• Alžběta a její syn Charles se v roce 2017 objevili na dokumentech Paradise Papers, které odhalují tajné investice bohatých lidí a jejich daňové úniky do daňových rájů.
• Dne 23. ledna 2020 Alžběta podepsala prováděcí zákon k brexitové dohodě, který už dříve schválily obě komory parlamentu. Zákon tak vstoupil v platnost.
• 21. dubna 2022 Alžběta oslavila 96. narozeniny. Její matka se dožila 101 let a zemřela v roce 2002.
• Alžbětin manžel, princ Philip, zemřel 9. dubna 2021 ve věku 99 let.
• Královna Alžběta II. zemřela 8. září 2022 ve věku 96 na hradu Balmoral.