Hitlerova loď se stala hrobem tisíců lidí. Největší námořní katastrofa byla plná zmaru a sebevražd

Historicky největší evakuace uskutečněná po moři na lodích kličkujících ledovým Baltem měla své hrdiny i poražené. Potopeno bylo 158 lodí a zoufalou snahu prchnout před blížící se Rudou armádou zaplatily životem desetitisíce německých vojáků a civilistů. K největší jednotlivé tragédii došlo 30. ledna 1945, kdy se přetížená loď Wilhelm Gustloff po zásahu torpédy potopila nedaleko Gdyně.

Přečtěte si také: Hitler měl s rodinou složité vztahy. Neteř se kvůli němu zabila, nejstarší bratr byl alkoholik a násilník

Loď postavená na konci 30. let pro Hitlerovu výletní flotilu sloužila během okružních plaveb k indoktrinaci pracujících nacistickou ideologií, za války pak jako plovoucí lazaret pro stovky zraněných vojáků. Když ale onoho dne Wilhelm Gustloff zamířil k německému přístavu Kiel, tísnilo se na jeho palubách kolem 10 600 lidí. Kromě přibližně 9000 uprchlíků to bylo i kolem 1000 příslušníků ponorkové výcvikové divize a asi 400 členek pomocných sborů německého námořnictva.

Po projevu přišla na řadu torpéda

Jen několik minut poté, co si večer 30. ledna 1945 promrzlí a deprivovaní uprchlíci vyslechli projev Adolfa Hitlera, narazila do 208 metrů dlouhé lodi krátce po sobě tři torpéda vypuštěná ze sovětské ponorky S-13. Její kapitán Alexandr Marinesko před tím celé dny zoufale hledal vhodný cíl, kterým by vyvážil své kázeňské prohřešky. I na ruské poměry byl Marinesko těžký alkoholik a hrozila mu deportace na Sibiř. Teď se na něj ale usmálo štěstí.

Bylo 21:16 a obří loď přišla o hlavní zdroj energie a ponořila se do tmy. Okamžitě vypukla panika mnohem horší než na Titanicu. „Mnozí byli ušlapáni k smrti, protože se 10 000 lidí pokoušelo projít 11 přepážkami. Celé to byla obrovská tlačenice a boj o přežití,“ vzpomínal pro dokument Těsné úniky 2. světové války vysílaný na Prima ZOOM Horst Voigt, který byl jako desetiletý chlapec účastníkem tragické plavby.

Venku bylo -17 °C a Wilhelm Gustloff se rychle nakláněl na levobok. Lidé si uvědomili, že je čekají ledové vlny Baltu, a mnozí se ani nesnažili zachránit. Kdo měl střelnou zbraň, použil ji proti sobě. Horst Voigt a jeho matka se dostali do záchranného člunu, drtivá většina lidí ale takové štěstí neměla. Mnohé čluny s kapacitou desítek osob přitom od potápějící se lodi odplouvaly poloprázdné nebo jen s několika členy posádky.

Nejhorší námořní neštěstí

Wilhelm Gustloff se potopil ve 22:26, tedy pouhých 70 minut po zásahu torpédy. Zahynulo kolem 9500 lidí, z toho 5000-6000 tvořily děti. Dodnes jde o vůbec největší námořní katastrofu v dějinách mořeplavby. Rozsah katastrofy přitom nebyl dlouho znám – vzhledem ke stávající situaci totiž nebyla německá veřejnost o potopení lodi informována.

Mohlo by vás také zajímat: Reportáž z Osvětimi. Jak se žije ve stínu koncentráku s 1,3 milionu obětí

Operace Hannibal i přes tuto ztrátu pokračovala dál a počet obětí narůstal. Kromě desítek menších plavidel potkal podobný osud i loď Goya, kterou Němci na začátku války ukořistili v Norsku. Když se loď, která sloužila k zásobování německých ponorek, vydala 25. dubna 1945 na svou poslední plavbu z přístavu Hel, torpédovala ji v Baltském moři sovětská ponorka L-3. Z téměř 6900 německých uprchlíků a členů posádky se podařilo zachránit jen 183 lidí.

Zdroj: Smithsonian Magazine, Historieblog.cz

Video, které jste mohli minout: Nacistické pátrání po Atlantidě skončilo fiaskem. Himmlerovi se veřejně vysmáli i Švédové