Hitler měl s rodinou složité vztahy. Neteř se kvůli němu zabila, nejstarší bratr byl alkoholik a násilník

Adolf Hitler pocházel z osmi sourozenců, sám ale rodinný typ rozhodně nebyl. Svou vlastní rodinu založil až den před svou smrtí 29. dubna 1945, když se v berlínském bunkru oženil se svou dlouholetou milenkou Evou Braunovou. Nové příjmení si Eva Hitlerová užila jen krátce – už několik hodin po obřadu spáchala spolu se svým mužem sebevraždu. Jak vlastně dopadli Hitlerovi příbuzní a jaký byl jejich vztah k jednomu z největších zločinců v historii lidstva?

Adolf Hitler se narodil 20. dubna 1889 v Braunau am Inn do početné rodiny. Jeho otec Alois Hitler byl váženým rakouským celním úředníkem a syna Adolfa měl se svou již třetí manželkou Klárou Hitlerovou. V domácnosti žilo postupně celkem osm dětí, z toho dvě z předchozího manželství.

Příjmení Hitler přitom nemělo v rodině dlouhou tradici – hlava rodiny Alois Hitler (1837–1903) byl nemanželským synem a jeho otec byl neznámý. Dlouhou dobu proto používal po své matce příjmení Schicklgruber a na Hitlera se po svém nevlastním otci Janu Jiřím Hiedlerovi přejmenoval až ve svých 39 letech hlavně z toho důvodu, aby po něm mohl dědit. Příjmení Hiedler včetně varianty Hitler je odvozeno od slova hiedl, bavorsko-rakouského nářečního výrazu pro vyvěračku, tedy místa, kde podzemní vodní tok vyvěrá na povrch.

Hitlerovi synovci ve válce

Pozdější vůdce třetí říše Adolf měl dva nevlastní sourozence z otcova předchozího manželství, Aloise Hitlera mladšího (*1882) a Angelu Hitlerovou (*1883), která se po svatbě jmenovala Raubalová. Oba ho přežili – Angela, u níž Adolf Hitler později nějakou dobu bydlel a která mu později vedla domácnost na Berghofu, zemřela v roce 1949, Alois Hitler mladší pak dožil s pozměněným příjmením Hiller a zemřel v roce 1956 v Hamburku.

S mladším nevlastním bratrem Adolfem neměl nejstarší Alois příliš dobré vztahy údajně i proto, že jejich společný otec bil Aloise i za Adolfovy prohřešky. V roce 1905 se Alois v Londýně oženil s irskou dívkou Bridget Dowlingovou, hodně ale pil a svou ženu i syna Williama Patricka Hitlera často bil. V roce 1915 rodinu opustil a vrátil se do vlasti, kde se podruhé oženil a otevřel si hospodu. Protože se ale předtím „zapomněl“ rozvést, byl obžalován z bigamie. V každém případě se mu v druhém manželství narodil další syn Heinrich Hitler, který později s armádou svého nevlastního strýce napochodoval do Sovětského svazu a v roce 1942 zemřel v ruském zajateckém táboře.

K tématu: Největší český zrádce. Moravec byl legionář i Hitlerův fanatik, pro kterého není omluva

Jeho starší syn William Patrick Hitler naopak vytáhl do boje proti Adolfu Hitlerovi – odjel s matkou do Spojených států, kde po osobní intervenci prezidenta Franklina D. Roosevelta nastoupil k námořnictvu. Když se v roce 1944 hlásil do služby, zeptal se ho přijímací důstojník na jméno. „Hitler,“ odpověděl po pravdě William. „Rád vás vidím, mé jméno je Hess,“ reagoval důstojník, který si myslel, že jde o vtip. Po válce, v níž obdržel Purpurové srdce za statečnost, si Hitlerův synovec William změnil příjmení na Stuart-Houston, zemřel v roce 1987 v New Yorku.

Tajemství Hitlerova syna

Hitlerův vztah k ženám byl všeobecně problematický. Bezmezně miloval svou matku Kláru a její smrt v roce 1907 ho citelně poznamenala. Historikové se neshodnou v tom, s kým a kdy přišel Hitler o panictví, údajně ale měl mít během první světové války milostný románek s 19letou francouzskou tanečnicí Charlotte Lobjoie. V březnu 1918 se měl dívce narodit Hitlerův syn Jean-Marie, který po nevlastním otci přijal příjmení Loret.

Život se Jean-Marie Loretovi změnil v roce 1948, kdy mu umírající matka prozradila pravou identitu jeho otce. Měl jím být samotný Adolf Hitler. Loret strávil několik desetiletí prokazováním svého „hitlerovského“ původu, konečného verdiktu se ale nedožil. Zemřel v roce 1985 ve věku 66 let a zanechal po sobě devět dětí, tedy i devět potenciálních Hitlerových vnuků. Těm byl později na základě krevních testů a bádání historiků přiznán nárok na tantiémy z dalších dotisků a prodejů Hitlerovy knihy Mein Kampf.

Incestní vztah s nevlastní neteří

Jestliže si Adolf Hitler se svým nejstarším nevlastním bratrem Aloisem moc nerozuměl, o šest let starší nevlastní sestra Angela mu byla už v dětství velmi blízká. Z Hitlerových vlastních pěti sourozenců čtyři zemřeli v dětském věku a dospělosti se dožila jen jeho nejmladší sestra Paula, která pod jménem Paula Wolf zemřela v Berchtesgadenu 1. června 1960 ve věku 64 let jako poslední žijící členka Hitlerovy nejbližší rodiny.

Paula se s bratrem Adolfem vídala maximálně jednou ročně a před koncem války ji dokonce vedoucí kanceláře Adolfa Hitlera Martin Bormann nechal internovat. Zato pro svou nevlastní sestru Angelu – a jak se později ukázalo nejen pro ni – měl vůdce třetí říše mimořádnou slabost. Byla jedinou žijící příbuznou, ke které se veřejně hlásil, a dokonce ji zmínil i ve své knize Mein Kampf.

Angela se provdala za úředníka Leo Raubala a narodily se jí dvě dcery a syn. V roce 1924 se Angela přestěhovala s dětmi do Mnichova a vedla zde svému bratrovi Adolfovi domácnost. Soužití ve společném bytě mělo ale jednu slabinu – v roce 1928 se Hitler zamiloval do své 20leté nevlastní neteře Angely zvané Geli a snažil se ji ovládnout, získat ji jen pro sebe a mít naprostý přehled o jejím životě. V zoufalé snaze uniknout despotickému strýci se Geli Raubalová rozhodla ukončit vztah nadobro a v roce 1931 se ve věku 23 let zastřelila.

Čtěte také: Kdo je Jean-Marie Loret? Hitlerův tajný syn byl Francouz a bojoval proti svému otci ve válce

Angela později vedla i Hitlerovo letní sídlo Berghof u Berchtesgadenu, kde ale po roce 1931 dostala silnou konkurenci v podobě o 30 let mladší Hitlerovy nové milenky Evy Braunové. I tato pohledná modelka a fotografka ale musela ve svých 19 letech o Hitlerovu pozornost soupeřit a v roce 1932 se pokusila zastřelit. Namířila sice zbraň na srdce, ale vyvázla jen s lehkým poraněním krku. Po Evině činu si Hitler uvědomil vážnost situace – a koupil jí nový byt.

Zdroj: The Guardian