Nepovedených atentátů na Hitlera bylo 42. Soustavně ho zachraňovaly neskutečné náhody

Dnes je těžké představit si, jak by vypadal svět, kdyby se podařilo zabít Hitler ještě před začátkem 2. světové války. Asi nejblíž k tomu měl v listopadu 1938, tedy krátce po Mnichovské dohodě a obsazení Sudet Němci, švýcarský student teologie Maurice Bavaud. V Hitlerovi viděl hrozbu pro Švýcarsko, katolickou církev a lidskost obecně a rozhodl se zasáhnout.

Černý pasažér

Koupil si pistoli a začal Hitlera sledovat na jeho cestách Německem. Největší šanci k jeho zabití měl 9. listopadu 1938 v Mnichově, kde nacisté oslavovali výročí neúspěšného pivního puče. Bavaud, který se vydával za švýcarského reportéra, si zajistil místo na hlavní tribuně a čekal, až před něj Hitler v čele průvodu napochoduje. Nadšený dav se standartami SS a vlajky s hákovým křížem ale atentátníkovi zakryly výhled, takže nakonec nevystřelil.

Deprimovaný Bavaud naskočil do vlaku do Paříže, ale protože ho předchozí stalking Hitlera zřejmě stál všechny peníze, neměl na lístek. Průvodčí, který ho odhalil, ho předal policii a ta zase gestapu. Tomu se Bauvaud během výslechu ke svému úmyslu zabít Hitlera přiznal, za což byl nakonec odsouzen k smrti a v květnu 1941 v berlínské věznici sťat gilotinou.

Přečtěte si také: Hitlerova plachetnice je dnes chloubou USA. Její fascinující příběh odvyprávěl německý námořník

Hitlerův vězeň

Hitler ale nebyl v bezpečí ani poté, co 1. září 1939 útokem na Polsko válku skutečně rozpoutal. Rok po neuskutečněné akci švýcarského studenta si chtěl vůdce třetí říše jako obvykle v mnichovské pivnici připomenout výročí pivního puče. Někdo jiný se ale do pivnice vypravil už před ním. Tesař Johann Georg Elser tam do dutiny ve sloupu umístil po domácku vyrobenou nálož, která měla spustit 8. listopadu 1939 ve 21:20, tedy přibližně v polovině Hitlerova projevu.

Vše probíhalo podle plánu až na jednu významnou maličkost – Hitlerův pilot byl nervózní ze špatného počasí a tlačil na vůdce, aby z Mnichova odletěli dřív. Hitler tak opustil sál pouhých 11 minut před tím, než Elserova bomba explodovala, přičemž zabila osm lidí a dalších 63 zranila. Elsner byl zatčen při pokusu přejít hranice do Švýcarska a jako takzvaný Hitlerův vězeň přesouván z jednoho koncentračního tábora do druhého, než byl 9. dubna 1945 na přímý Hitlerův rozkaz v Dachau zastřelen.

Výbušné Cointreau

Po atentátnících z řad studentstva a dělnické třídy na sebe na jaře 1943 další pokus zabít Hitlera vzali důstojníci armády. Jejich tajná organizace po porážce u Stalingradu viděla jedinou cestu dalšího vývoje v uzavření míru se západními Spojenci, to by ale Hitler nikdy nepřipustil. Když se proto vůdce 13. března 1943 vydal letadlem z Vlčího doupěte ve Východním Prusku na inspekční cestu do Smolenska, aby pozvedl morálku otřesené armády, cestovala s ním v letadle i nálož.

Jednomu z Hitlerových pobočníků ji na poslední chvíli předal generálporučík Henning von Tresckow. Šlo o krabici s oblíbeným francouzským likérem Cointreau, kterou měl „nešťastník“ prohrát v sázce s jiným důstojníkem ve Smolensku. Rozbuška měla vybuchnout po 30 minutách, ale když se Hitlerovo letadlo po dvou hodinách v pořádku vrátilo zpět do Vlčího doupěte, bylo jasné, že se něco nepovedlo.

Další ze spiklenců Fabian von Schlabrendorff odletěl další den do Smolenska a falešný likér zajistil. Von Tresckow si oddechl, ale ne na dlouho. Jako jeden z hlavních organizátorů operace Valkýra – bezpochyby nejvážnějšího útoku na Hitlera z července 1944 – spáchal den po neúspěšném atentátu sebevraždu.

Smrtící objetí

K Valkýře ale nakonec vůbec nemuselo dojít. Pouhý týden po neúspěchu s falešným Cointreau se rozhodl k záchraně světa obětovat vlastní život generálmajor Rudolf von Gersdorff, jehož jednotka objevila masové hroby Poláků povražděných Sověty v Katyni. K útoku si vybral starou zbrojnici Zeughaus na berlínské třídě Pod Lipami, kde si chtěl 21. března 1943 Hitler v doprovodu dalších předních nacistů prohlédnout ukořistěnou sovětskou techniku.

Von Gersdorffův plán byl jednoduchý – do kapes kabátu umístil nálože s rozbuškami, které aktivoval deset minut před explozí. Těsně před uplynutím času chtěl sebevražedný atentátník Hitlera sevřít do smrtícího objetí a skončit život spolu s ním. Hitler ovšem prošel expozicí rychleji, než se čekalo, a von Gersdorff se k němu vůbec nedostal. Měl ale štěstí – nejenže doslova v poslední vteřině obě rozbušky na toaletách deaktivoval, ale také jako jeden z mála protihitlerovských spiklenců přežil konec války (zemřel v roce 1980).

Sebevražedný manekýn

Rok 1943 ale ještě nekončil a ke slovu přišel další zoufalý plán na odstranění Hitlera, tentokrát s použitím módy. Jeho strůjcem se měl stát vysoký modrooký blondýn Axel von dem Bussche, který se poté, co jako důstojník armády viděl masakr 3 000 Židů jednotkami SS v západoukrajinském Dubně, rozhodl přidat k odbojové skupině Henninga von Tresckow.

Jakožto svým vzhledem typický Árijec se Axel von dem Bussche zdál být skvělým kandidátem pro netradiční módní přehlídku chystanou ve Vlčím doupěti na 16. listopadu 1943. Hitler si chtěl prohlédnout nové zimní uniformy od Huga Bosse a Axel von dem Bussche coby model mu chtěl zážitek – s odjištěným granátem v kapse – vylepšit. Sebevražednou misi nakonec nechtěně překazili Spojenci, když bombardovali vlak s uniformami, takže módní přehlídka musela být odložena na neurčito.

Mohlo by vás zajímat: Hitler se stal před sto lety šéfem NSDAP. Zemřelo kvůli němu 21 milionů lidí

Úder Valkýry

Spiklenci se ale nevzdávali a po vylodění Spojenců v Normadii se jim Hitlera skutečně málem podařilo zabít, když podplukovník Claus von Stauffenberg 20. července 1944 umístil do Hitlerovy poradní místnosti aktovku se silnou náloží a sám odletěl do Berlína, aby spustil operaci Valkýra. Nálož vybuchla a zranila 20 lidí, Hitler ale opět se štěstím (a s pochroumanou rukou) přežil.

Spiklenci sice na několik hodin ovládli Berlín a odzbrojili místní posádku SS, nepodařilo se jim však získat na svou stranu armádu. Hitler proti nim tvrdě zasáhl – při následných represích bylo 7 000 lidí zatčeno a 4 980 včetně von Stauffenberga popraveno.

Adolf Hitler tak mohl v díle zkázy pokračovat dalších téměř deset měsíců, přičemž jen od ledna do začátku května 1945 padlo nejméně 400 000 německých vojáků, nemluvě o ztrátách mezi civilisty a Spojenci. Sám Hitler spáchal sebevraždu v bunkru na zahradě říšského kancléřství 30. dubna 1945, deset dnů po svých 56. narozeninách.

ZDROJ: History