Hitlera dělilo od smrti 13 minut. Atentátník ho zaskočil, podezření padlo na prezidenta Beneše

Ačkoliv svůj díl viny za druhou světovou válku nesl celý německý národ, ani vzdáleně to neznamenalo, že by všichni Němci souhlasili s myšlenkami Adolfa Hitlera a sympatizovali s okupacemi řady evropských zemí nebo systematickým vyvražďováním Židů. I uvnitř třetí říše se našli odpůrci, kteří se navíc nebáli svůj nesouhlas a znechucení otevřeně demonstrovat pokusy o atentát na samotného vůdce. Byl mezi nimi i Johann Georg Elser, tichý truhlář a odbojář, který hodlal zaútočit na Adolfa Hitlera už v roce 1939, když zcela sám nastražil v mnichovském Měšťanském pivovaru bombu u řečnického pultíku v přesvědčení, že během tradičního Hitlerova projevu k výročí pivního puče nacistického vůdce odstraní.

Truhlář, nikoliv rolník

Georg Elser se narodil 4. ledna 1903 v německm Hermaringenu nedaleko města Ulm. Mezi lety 1910–1917 navštěvoval základní školu v Königsbronnu, po které se dal na učení ve slévárnách. Pro otce rolníka a praktikujícího křesťana to byla rána, protože očekával, že mu Georg pomůže s hospodářstvím, nakonec se ale z jeho syna rolník nestal. Kvůli zdravotním důvodům sice zanechal učení ve slévárnách, ale začal se věnovat tesařině a řemeslem se vyučil. Neocenitelnou praxi ke zmiňovanému atentátu mu nicméně přinesla dočasná práce hlídače v továrně na hodinky, kde se naučil sestrojovat časovače, pak se ale opět vrátil k truhlařině, kterou praktikoval ve Švýcarsku i známém Köningsbronnu.

I přesto, že byl silně ovlivněn rodiči stran křesťanské víry, volil komunistickou stranu a tvrdil, že nebojuje dostatečně aktivně proti rozmáhající se nacistické ideologii v Evropě. Elserovy domněnky pak potvrdila sudetská krize v roce 1938, která vyústila v zabrání pohraničí Československa a následné okupaci celé země, která byla jedním z Hitlerových promyšlených bodů na cestě za ovládnutím Evropy. I z těchto důvodů proto Elser postupně usoudil, že musí jednat a už v listopadu 1938 se začal připravovat na popisovaný atentát. Středobodem bylo plánované každoroční vystoupení Adolfa Hitlera v sále pivnice Bürgerbräukeller na počest neúspěšného nacistického státního převratu v Německu v roce 1923, za který byl Adolf Hitler odsouzen k pěti letům vězení.

Rok příprav atentátu

Georg Elser se proto v listopadu 1938 vydal do Mnichova, projev tohoto roku sledoval, ale během přibližně dvouhodinového vystoupení si rovněž zmapoval celou pivnici a vybral pilíř, do níž by mohl o rok později umístit nálož, která by nacistického vůdce zabila. V nadcházejících měsících se nechal zaměstnat v kamenolomu, kde získal potřebný materiál k sestrojení bomby a už v srpnu 1939 odcestoval do Mnichova, aby se zde ubytoval a mohl docházet do pivnice za účelem příprav atentátu. Každý večer dorazil na večeři, následně se schoval v oddělení pro zaměstnance, počkal, až z pivnice všichni odešli, a pak do ranních hodin za svitu ruční svítilny vysekával tajnou schránku v nosném sloupu galerie přímo nad místem, kde byl v roce 1938 umístěn řečnický pultík a kam měl být s největší pravděpodobností umístěn znovu i v osudný den.

Přípravy na atentát zabraly Elserovi více než měsíc, pomocí časovače nastavil sepnutí rozbušky na 8. listopad ve 21:20, tedy přibližně v polovině projevu, a pak už zbývalo jen čekat. Jenže osud Elserovi nepřál a kvůli špatnému počasí, které ohrožovalo Hitlerův ranní odlet z Mnichova 9. listopadu po proslovu, vůdce svůj projev zkrátil z plánovaných dvou hodin na jednu. Především z toho důvodu, aby stihl večerní vlak do Berlína, který se za daných okolností zdál jistější variantou pro návrat. A právě toto rozhodnutí znamenalo, že Hitler opustil pivnici několik minut po deváté večerní a v době, kdy bomba vybuchla, zničila interiér budovy a usmrtila pět lidí, už vůdce seděl ve vlaku do Berlína.

Osudných 13 minut

O tom však Elser nevěděl, protože tou dobou pokračoval ve svém plánu, který zahrnoval útěk do Švýcarska z pohraničního města Kostnice, německy Konstanz. Jeho plán měl však trhlinu, protože během příprav u hranic nebyla vzhledem k situaci žádná stráž, což se však v roce 1939 změnilo. Byl proto zadržen, a i když tvrdil, že pouze někoho hledá, čekal ho výslech. V jeho kapsách se přitom nacházely kleště, pohlednice Měšťanského pivovaru v Mnichově, rozbuška a komunistický odznak, kvůli čemuž byl shledán podezřelým a dále zadržován. S výmluvou, že prchá do Švýcarska, aby se vyhnul placení alimentů však, byl předveden na oddělení gestapa, které jej po výslechu plánovalo propustit. Pak ovšem přišly zprávy o atentátu na Hitlera a Elser byl obviněn coby potenciální atentátník a hned následující den jej gestapo převezlo do Mnichova.

Elser pět dnů zapíral svůj čin, ale nakonec se ke všemu přiznal, byť jeho doznání nechtěl sám Adolf Hitler věřit. Přišlo mu neuvěřitelné, že by atentát připravil jediný člověk a ze spolupráce podezíral britskou výzvědnou službu spolu s československým prezidentem v exilu Edvardem Benešem. Elser nicméně prokázal vlastnoručním sestrojením identické bomby, že byl příprav schopný, čímž Hitlerův pohled nahlodal, ale nezměnil jej zcela. Naopak, vůdce Německa měl plán, použít Elsera v poválečném procesu jako svědka proti poraženým Britům a s nálepkou zvláštního Hitlerova vězně byl umístěn do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. S blížícím se koncem války byl převezen do Dachau, a protože se neblížilo vítězství, Adolf Hitler dal 9. dubna 1945 pokyn Elsera zabít. Tak se i stalo, když byl atentátník zastřelen důstojníkem SS, ačkoliv veřejně média informovala o tom, že Elser zemřel během spojeneckého bombardování.

Teprve nedávno se pak Georg Elser dočkal alespoň svého pomníku, a to v Kostnici na místě, kde byl zadržen německou pohraniční hlídkou. Příběh Elsera byl pak v roce 2015 zfilmován ve snímku 13 minut. Název odkazuje na krátkou chvíli, která dělila Adolfa Hitlera od jisté smrti.

Zdroj: Spiegel.de, Moorhouse R. - Killing Hitler: The Third Reich and the Plots against the Führer