Hitler kvůli válce zneužil i německý národní poklad. Dopady jeho zvůle jsou na něm stále patrné
Mýty: Největší záhady lidstva (5) – Nibelungové
Dvoudílný hrdinský epos Píseň o Nibelunzích patří nejen ke stěžejním dílům německé literatury, ale také k zásadním atributům tamních dějin. Známý příběh ovlivnil německou literární scénu, přispěl k obohacení hudebního dědictví a byl dost nepěkně zneužit nacisty.
Epická báseň Píseň o Nibelunzích vznikla ve 13. století a má v podstatě všechno, co má takový epický příběh mít – souboj s drakem, romantiku, zradu a pomstu. Kolem roku 1500 skoro zmizela ze světa, aby byla znovu objevena roku 1755. Ve druhé polovině 19. století posloužila jako předloha slavné opery Richarda Wagnera Prsten Nibelungův, hudební skladatelé a další umělci však bohužel nebyli jediní, kdo z popularity eposu těžil.
Na mladé Němce měla propaganda neblahý vliv Zdroj: Getty Images
Prsten Nibelungů patří mezi nejzásadnější německé opery Zdroj: iStock
Richard Wagner Zdroj: iStock
Adolf Hitler a Hermann Göring si prohlíží obrazy Zdroj: Getty Images
Adolf Hitler a Hermann Göring Zdroj: Getty Images
Adolf Hitler Zdroj: Getty Images
Na mladé Němce měla propaganda neblahý vliv Zdroj: Getty Images
Prsten Nibelungů patří mezi nejzásadnější německé opery Zdroj: iStock
Richard Wagner Zdroj: iStock
Adolf Hitler a Hermann Göring si prohlíží obrazy Zdroj: Getty Images
Adolf Hitler a Hermann Göring Zdroj: Getty Images
Adolf Hitler Zdroj: Getty Images
Nacistický nástroj propagandy
Opera, jakožto i původní báseň, se stala významnou součástí německé kultury i nástrojem propagandy mezi světovými válkami. Báseň se odehrává v prostředí královských dvorů a líčí především život vznešených králů a šlechticů, čehož nastupující NSDAP využila pro zvláštní rétoriku – Němcům přísluší spíše role hrdinů a aristokratů, vládnoucí třídy, nikoli demokracie, kde se musí lid podřizovat úředníkům.
K propagandě byly využity i další výjevy z básně, jak můžete vidět v seriálu Mýty: Největší záhady lidstva na Prima Zoom. Například zrada a následná vražda hrdiny Siegfrieda byla srovnávána s příslovečným bodnutím do zad, které utrpěla německá armáda v první světové válce.
Herman Göring zase přirovnával oběť jiné postavy, Hagena, k oběti, kterou přinesla německá armáda v bitvě u Stalingradu, a Stalinova vojska srovnával s Huny a jejich úlohou v básni. Touto rétorikou i později trpělo samotné dílo. Tóny z Wagnerovy opery bývají často užívány právě jako doprovodná hudba dobových záběrů z Třetí říše.
Zdroj: Scienceworld
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
