Věstonická venuše nesmí cestovat letadlem. Artefakt s obrovskou pojistkou by mohl explodovat
Brno vystaví Věstonickou venuši
Jen málokterá soška vyvolává takový zájem a emoce jako Věstonická venuše. Pouhých 11,5 centimetru vysokou postavu ženy s výraznými ňadry a hýžděmi, objevenou 13. července 1925, pro případ transportů a výstav pojišťuje Moravské zemské muzeum v Brně (MZM) na 100 milionů korun. Skutečná hodnota artefaktu je ale nevyčíslitelná.
Patrně nejznámější český archeologický nález a nejstarší známý umělecký předmět z keramiky na světě byl objeven ve zbytcích rozsáhlého pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě společně s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Soška stará přibližně 25 000 až 29 000 let byla rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že celek se podobá ženské postavě.
Přečtěte si také: Archeolog přečetl 2600 let starý nápis. Vědci ho považovali za nerozluštitelný
Co se skrývá uvnitř venuše
Nešlo zdaleka o ojedinělý nález. Na místě archeologové postupně objevili další části sošek včetně izolovaných prsou, hlaviček nebo zad se stejnými tukovými záhyby, jaké má Věstonická venuše. Podle archeologů mohlo jít o komponenty, které se nalepovaly na základní korpus. V případě Věstonické venuše ale tomograf prokázal, že soška je vyrobená z jednoho kusu keramického těsta. To se obtížně zpracovávalo a soška je tak výsledkem značného úsilí, zkušenosti a zručnosti jejího neznámého tvůrce.
Rozsáhlá puklina v hrudníku a další svislé pukliny v hlavě ukazují, že soška je značně křehká. Některé pukliny dokonce nemají spojení s povrchem a uvnitř jsou tak vzduchové bubliny, jež by při změně tlaku například během transportu letadlem mohly způsobit, že by soška explodovala. Pro takový případ by bylo zřejmě nutné vyrobit speciální přepravní nádobu se stálým tlakem uvnitř.
V srpnu 2016 venuši zkoumali mikrotomografem pracovníci muzea a technologického centra firmy FEI v Brně. Po mnohahodinovém skenování a zkoumání vnitřní struktury a vrypů na povrchu vznikl trojrozměrný model s přesností několika mikrometrů. V sošce bylo nalezeno několik neznámých příměsí, především v oblasti hlavy a nohou. V roce 2024 byl proveden další výzkum sošky, při kterém vědci zjistili, že není vyrobená z kostí mamuta, jak se domníval vedoucí archeologického výzkumu Karel Absolon, ale z úlomků hornin a drobných fosilií.
Odpověď na otázku, kdy přesně byla Věstonická venuše vyrobena, by mohla poskytnout radiokarbonová analýza, což by ovšem předpokládalo odebrání vzorku sošky. Prozatím se tak stáří odvozuje od nejbližšího nálezu, kterým je kosterní hrob ženy známý jako „Žena z Věstonic III“ (DV14).
Kolik známe venuší
Různé sošky venuší vysoké většinou 4-40 cm se nalezly od Španělska až po Sibiř. První byly objeveny v 60. letech 19. století ve Francii. Celkem je známo více než 200 takových figurek. Venuše pojmenované podle římské bohyně lásky představovaly v dávné době podle odborníků jakousi symbolickou pramáti rodu a při obřadech znamenaly tradiční ochranné lůno. Venuše také mohly být symbolem plodnosti, mateřství a zachování rodu.
O pravém účelu unikátního artefaktu se ale vedou spory – duchovní svět paleolitických obyvatel Moravy je nám velmi vzdálený a je obtížné vcítit se do uvažování tehdejších lidí. Jisté je, že pokud existovalo cosi jako manufaktura sošek, musela mít paleolitická společnost dostatek potravy a tím i času podobné aktivity provozovat.
Mohlo by vás také zajímat: Velký objev archeologů. Našli chrám, který postavila civilizace z filmu Indiana Jones
Podrobný průzkum Věstonické venuše objevil zajímavý detail: na hýždích sošky se zachoval otisk prstu dítěte starého asi deset let. Někteří archeologové z toho vyvozují, že soška mohla být jednoduše dětskou hračkou.
Zdroj: ČTK, Moravské zemské muzeum
Video, které jste mohli minout: Kde se potopila Atlantida? Podivuhodné malby prý ukrývají zásadní stopu
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
