Stavba nových dálnic je pro archeology požehnáním, unikátní nálezy neberou konce
Archeologický průzkum může začít (dálnice D11) – Zdroj: VINCI Construction CS
Každý, kdo jezdí kolem rozestavěných dálnic, vnímá na čerstvě strhnutých plochách čilý ruch probíhající nad vykolíkovanými čtverci. Jedná se o archeology snažící se prozkoumat a pro budoucnost zachránit vše, co stavba nevyhnutelně skryje. Díky mnoha kilometrům nově budovaných dálnic se teď archeologové vydávají do terénu častěji a nacházejí cenné stopy dávného osídlení i tam, kde by je jinak sami nehledali.
Nové dálnice, jichž má být jen v roce 2024 otevřeno 118 km, tak představují pro archeology mimořádně zajímavou příležitost. „Víme, že sídliště jsou blízko vody, takže krajinu dál od vodních toků zkoumáme méně. Pruhy dálnic ale vedou všude, říkáme jim sondy do krajiny. A mohou tam být zajímavé lokality, jako třeba pohřebiště nebo zahloubené zásobní jámy,“ vysvětlil Prima ZOOM archeolog Daniel Štolc ze společnosti Archaia Praha.
Archeolog Miroslav Popelka ukazuje hliněnou plastiku z doby bronzové objevenou u Otrokovic na Zlínsku. Průzkum zde souvisí s výstavbou dálnice D55 Zdroj: ČTK / Glück Dalibor
Archeologický výzkum v trase budoucího úseku dálnice D11 severně od Hradce Králové Zdroj: ČTK / Taneček David
Záchranný archeologický výzkum v budoucí trase dálnice D35 mezi Hořicemi na Jičínsku a Sadovou na Hradecku Zdroj: ČTK / Taneček David
Zdobené hřebeny z mladší doby bronzové pocházejí ze záchranného archeologického průzkumu prováděného na plánovaných úsecích dálnice D6 u Hořesedel a Hořoviček Zdroj: Václav Šlauf / MFDNES + LN / Profimedia
Archeoložka Vendula Vránová z Archeologického centra Olomouc drží v ruce bronzový opasek ze 3. století před naším letopočtem. Archeologové ho objevili na trase chystané poslední části dálničního obchvatu Olomouce mezi Slavonínem a Křelovem Zdroj: ČTK / Peřina Luděk
U Křelova (obchvat Olomouce na D35) narazili archeologové v lednu 2024 na rozsáhlé pohřebiště více než 80 hrobů ze začátku doby bronzové Zdroj: ČTK / Peřina Luděk
Kosterní pozůstatky krávy nalezené v budoucí trase dálnice D35 mezi Hořicemi na Jičínsku a Sadovou na Hradecku Zdroj: ČTK / Taneček David
Nález zaniklé kamenné cesty v trase budoucí D11 Zdroj: ČTK / Taneček David
Ukázka části nálezů z archeologického průzkumu na dálnici D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří Zdroj: ČTK / Taneček David
Nálezy z archeologického průzkumu v trase dálnice D11 Zdroj: ČTK / Taneček David
Archeolog Miroslav Popelka ukazuje hliněnou plastiku z doby bronzové objevenou u Otrokovic na Zlínsku. Průzkum zde souvisí s výstavbou dálnice D55 Zdroj: ČTK / Glück Dalibor
Archeologický výzkum v trase budoucího úseku dálnice D11 severně od Hradce Králové Zdroj: ČTK / Taneček David
Záchranný archeologický výzkum v budoucí trase dálnice D35 mezi Hořicemi na Jičínsku a Sadovou na Hradecku Zdroj: ČTK / Taneček David
Zdobené hřebeny z mladší doby bronzové pocházejí ze záchranného archeologického průzkumu prováděného na plánovaných úsecích dálnice D6 u Hořesedel a Hořoviček Zdroj: Václav Šlauf / MFDNES + LN / Profimedia
Archeoložka Vendula Vránová z Archeologického centra Olomouc drží v ruce bronzový opasek ze 3. století před naším letopočtem. Archeologové ho objevili na trase chystané poslední části dálničního obchvatu Olomouce mezi Slavonínem a Křelovem Zdroj: ČTK / Peřina Luděk
U Křelova (obchvat Olomouce na D35) narazili archeologové v lednu 2024 na rozsáhlé pohřebiště více než 80 hrobů ze začátku doby bronzové Zdroj: ČTK / Peřina Luděk
Kosterní pozůstatky krávy nalezené v budoucí trase dálnice D35 mezi Hořicemi na Jičínsku a Sadovou na Hradecku Zdroj: ČTK / Taneček David
Přečtěte si také: PŘEHLEDNĚ: Česko zažije dálniční boom. Podívejte se, kde nastanou v roce 2024 převratné změny
Do roku 2017 se přitom na velkých dopravních stavbách postupovalo tak, že se kvůli nezbytnému archeologickému průzkumu oslovilo nejbližší pracoviště, například okresní nebo krajské muzeum. Tato praxe ale dlouhodobě narážela na nedostatek volných kapacit a nedostatek financí. „My jsme měli stavět dálnici, ale například okresní muzeum mělo třeba dva archeology, k nimž v průběhu průzkumu v lepším případě přidalo další dva. Celé to ale trvalo moc dlouho,“ říká Michal Šumpík, který řídí východočeskou odnož stavební firmy EUROVIA CZ ze Skupiny VINCI Construction CS a s prací archeologů má rozsáhlé zkušenosti.
Symbióza archeologů a stavbařů
Významné zrychlení podle něj přinesly veřejné soutěže, v nichž bylo možné archeologický průzkum získat jako standardní zakázku. Pro archeologické společnosti, muzea nebo ústavy ale nebylo vždy snadné připravit všechny podklady a do soutěže vypsané zadavatelem – typicky Ředitelstvím silnic a dálnic – se vůbec přihlásit. Podle Šumpíka s touto fází pomohli stavbaři, v jejichž bytostném zájmu je co nejdříve stavět a s administrativou a organizováním lidí i techniky mají větší zkušenosti než archeologové.
„V rámci východních Čech, kde jsme stavěli a stavíme několik úseků dálnic D11 a D35, jsme do archeologického průzkumu vnesli určitý řád. Archeology jsme dokázali efektivně organizovat, pozvali jsme odborníky i ze zahraničí. Průzkum je teď rychlejší, typicky trvá terénní část do jednoho roku. Do archeologie díky zakázkám proudí víc peněz, což umožnilo financovat navazující výzkumy a nové laboratoře, a dokonce zvýšilo prestiž celého oboru,“ vysvětluje Šumpík, z jehož slov kromě zanícení pro velké stavby čiší i nezakrývaný zájem o českou archeologii. Podle jeho názoru má dnes i díky stavbě dálnic například Univerzita Hradec Králové jedno z nejlépe vybavených archeologických pracovišť v Česku.
Krajina zemědělců
Archeologové se o dálnice zajímají dávno před tím, než se na budoucí stavbě objeví první stavební stroj. Kromě studia existujících map a leteckých snímků si jednotlivé úseky obhlédnou s detektory a provedou i geofyzikální průzkum pomocí georadaru a magnetometru, který odhalí například základy staveb, dutiny a další pozůstatky lidské činnosti. Teprve pak nastupují těžké stavební stroje, které opatrně shrnou ornici, pod níž jsou ukryté archeologické nálezy.
„Většinou zkoumáme sídliště zemědělců, kteří sem přišli zhruba před 6. tisíciletím. Krajina se od holocénu – tedy přibližně od roku 10 000 před Kristem – moc nemění a tehdejší lidé se pohybovali přibližně ve stejné úrovni. V ornici jsou stopy osídlení zničené orbou, ale stačí shrnout třeba jen 30 centimetrů a pod tím už jsou archeologické nálezy od prvních zemědělců z doby před sedmi tisíci lety až po vesnice vrcholného středověku,“ popsal typickou situaci archeolog Štolc.
Pokud archeologové při průzkumu zjistí, že jsou na stopě osídlení, provede se plošná skrývka. Pod ní jsou pak vidět obrysy budov, případně další nálezy. „Když to hodně zjednoduším, je to tmavá kontura na světlém podloží. V Čechách je většinou žlutohnědé nebo světle hnědé podloží, zatímco výplně archeologických objektů jsou díky humusu a také díky tomu, že se do nich dostala tmavší ornice, zpravidla šedočerné,“ vysvětluje Štolc.
Mohlo by vás zajímat: Jak vypadá 8600 let starý bochník chleba? Podívejte se na světový unikát
Střepy, kosti, mazanice – a pivo
V této fázi nastupuje mravenčí práce archeologů a desítek a někdy i stovek techniků a brigádníků. Ti ručně vykopou všechny nálezy, zaznamenají, jak jáma vypadala, vyfotí ji a geodeticky zaměří. Místo nálezu se totiž budoucí stavbou překryje, archeologové jsou ale na základě shromážděných údajů schopni danou archeologickou lokalitu v počítači kdykoliv zrekonstruovat a minimálně další dva roky pracují na odborné zprávě o případných hmotných nálezech.
Jejich charakter podle Daniela Štolce nepřekvapivě odráží známou pravdu, že se lidé chovají stále stejně racionálně a nic funkčního nevyhodí. Archeologové se tak dnes s nadsázkou přehrabují v dávných smetištích a typickými nálezy na každé zemědělské lokalitě jsou doslova statisíce střepů z rozbitých keramických nádob, zvířecí kosti a zlomky mazanice, tedy hlíny vypálené při požárech domů. Sám Štolc si nejvíc cení nálezu asi 60 úlomků antického černofigurového keramického poháru zvaného kylix z 5. století před Kristem dovezeného do východních Čech zřejmě přes mnoho prostředníků přímo z Attiky.
Pro stavbaře a dnes už částečně také amatérského archeologa Michala Šumpíka je pak největším mezioborovým dobrodružstvím objev 3000 let staré bronzové nádoby, která byla v roce 2017 nalezena u Kladiny na Pardubicku. Dno unikátního vědra obsahovalo stopy prosa a směsi hořkých bylin, což vedlo odborníky k úvahám, že naši předkové v nádobě uchovávali hořké bylinné pivo – nejspíš svého druhu nejstarší ve střední Evropě.
Příběh bronzového vědra, které podle místa nálezu archeologové nazvali Kráska z Kladiny:
Zdroj: Archaia Praha, Ministerstvo dopravy ČR