Krokodýl, který skočí na kořist ze stromu jako leopard? Nepředstavitelný tvor opravdu existoval
Povídačky o masožravých koalách jsou jen folklórem pro vystrašení turistů a pobavení místních. Austrálie je ale skutečným domovem všemožné havěti, se kterou by se chtěl setkat málokdo. Zákeřní hadi, obří pavouci, nebezpeční žraloci, jedovaté ryby... S touhle obávanou faunou nejmenšího kontinentu už se tak nějak počítá a asi nepřekvapí, že tam bizarní a děsivé příšery žily i v pravěku.
To si tak v době před nějakým tím milionem let jdete lesem a najednou na vás ze stromu spadne krokodýl! Trochu nečekané, ale nejspíš to tak opravdu mohlo být. Až na to, že v té době ještě byla lidská rasa na houbách. Kdyby člověk existoval, mohl by se potkávat i s dalšími vypečenými obyvateli lesů, jako byli masožraví vačnatci nebo obligátní jedovatí ještěři. Podle profesora Michaela Archera z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney byla tehdy Austrálie třikrát biologicky rozmanitější než dnes.
Maximálně metr a půl
Archer, který se podílel na studii publikované v Journal of Vertebrate Paleontology, sám považuje hypotézu stromových krokodýlů za bizarní, nicméně se domnívá, že krokodýli mekosuchinae „možná lovili jako leopardi – spadli ze stromů na cokoli nepozorného, co se jim zalíbilo k večeři.“ Nemyslí si, že ke stromovým lovcům patřili plazi velikosti dnešních krokodýlů. Pokud nemáte míry těchto tvorů v oku, doplníme, že rekordman mezi současnými plazi, krokodýl mořský, dorůstá do délky přes šest metrů a klidně může vážit víc než jednu tunu. Podle biologa tímto způsobem lovili plazi dlouzí maximálně metr a půl. Což tedy neznamená, že krokodýli mekosuchinae nenarostli i do pěti metrů. Ti větší už se ale jednoduše na větvích neudrželi.
Tito krokodýli si vegetili na celém území Austrálie po desítky milionů let. (Jejich současní příbuzní se objevili až někdy před 3,8 miliony lety.) Vody se nebáli. Vědci předpokládají, že plazi obývali vnitrozemské vody Austrálie, která byla tehdy pevninsky propojená s dalšími kontinenty. Krokodýlí fyziognomie nebo místa, kde byly nalezeny jejich kosti, nicméně vedou biology k závěru, že tito krokodýli trávili hodně času na souši. Finálním dílkem skládačky k objasnění životního stylu krokodýlů byly skořápky z jejich vajec.
Vyschlá bažina
Nejstarší skořápky na světě byly nalezeny už v 80. letech u městečka Murgon v australském Queenslandu. Až v nedávné době je vědci mohli díky vyspělým technologiím podrobit detailnímu průzkumu. Skořápky jsou staré asi 55 milionů let. „Měli jsme o těchto krokodýlech spoustu informací, nic z toho nám ale dosud neřeklo nic o stavu bývalého jezera, ve kterém se skořápky našly,“ uvedl profesor Archer. „Jejich chemické složení ukázalo, že vyschly, což znamená, že neležely pouze ve vodě a vlhkém prostředí.“ Na stejném místě se našlo mnoho rybích kostí, byly ale malé, což vědce přivedlo k domněnce, že jezero sezónně vysychalo. Kvůli tomu ryby neměly možnost víc vyrůst. A kvůli tomu vyschly skořápky, ze kterých se krokodýlci líhli. Krokodýl by ale u vysušené bažiny pošel, proto se musel adaptovat na změnu prostředí.
Přečtěte si také: Proč se nejnebezpečnější pavouk Austrálie nechová pořád stejně? Záhada byla konečně vyřešena
Michael Archer vysvětlil, že botanické studie neposkytují žádné důkazy o tom, že by Austrálie před miliony let oplývala travnatým porostem. Zato tu byly deštné pralesy plné stromů. A když se krokodýli při obstarávání potravy nemohli ukrývat ve vysoké trávě, je pravděpodobné, že si oblíbili stromy. Pro čerstvě vyklubané krokodýlky stromy mohly představovat bezpečné útočiště do té doby, než narostli do takové velikosti, aby se nemuseli bát predátorů. Archer připomíná, že na strom by v případě ohrožení zvládli vylézt i moderní krokodýli. „Někdo mi zrovna poslal fotku překvapivě velkého krokodýla na stromě. Ale tehdy šlo spíš o nutnost než o využití příležitosti.“
Zdroj: BBC, IFL Science
Video, které jste mohli minout: Japonsko děsí smrtící útoky medvědů. Kamera zachytila napadení na ulici i dobývání se do jeslí