Unikátní 3D mapa ukazuje rozsah Koněpruských jeskyní. Jejich spletitost bere dech

Jak pro iRozhlas upřesnil geoinformatik Jiří Šindelář, přesná mapa vnitřních prostor Koněpruských jeskyní dosud neexistovala. Nový model je podle Šindeláře natolik podrobný, že umožňuje studovat i jednotlivé pukliny a také to, jakým způsobem jeskyně ve 410 milionů let starých devonských vápencích vznikaly.

Koněpruské jeskyně na Berounsku mají jako první v Evropě digitální kopii. Jihočeští vědci ji vytvořili na základě metody 3D skenování. Pomocí speciální kamery se dostali i do míst, která zatím nikdo nezmapoval. 👌https://t.co/0xYQQqnQzl pic.twitter.com/pqMhCZiy2L

— Českem bez auta (@AstronomiconEu) September 21, 2023

Přečtěte si také: Pohlédněte do tváře nejstarší ženy světa. Je jí 45 000 let, pochází z Koněprus a právě ji oživil počítač

Pořídit digitální kopii Koněpruských jeskyní nebylo vůbec snadné. „Představte si, že máte naskenovat prostor, do kterého se vám sotva vejde hlava. Visíte na jednom laně ve třicetimetrové výšce, nesmíte spadnout, to nechcete, ale zároveň musíte při cestě dolů a nahoru natáčet,“ popsal serveru iRozhlas náročnost výzkumu Šindelář.

Nové 3D skenování není prvním pokusem o digitální zmapování Koněpruských jeskyní. V roce 2013 se do podobného úkolu v rámci své diplomové práce na Fakultě stavební ČVUT v Praze pustil i Martin Morong. Jeho prostorový model nejrozlehlejšího středního patra vznikl s využitím s využitím technologie terestrického skenovacího systému:

Ráj paleontologů a archeologů

Nejdelší známý jeskynní systém v Čechách tvoří v devonských vápencích unikátní třípatrovou strukturu s výškovým rozdílem 70 metrů mezi jednotlivými patry. Jde o vydatné naleziště zvířecích kostí z období před 600 000 až 13 000 lety, jeskyně ale obývali i lidé. Mimořádnou hodnotu má nález fragmentů lebky ženy, která žila před více než 45 000 lety, a je tak nejstarším známým nositelem genomu moderního člověka. Na její zrekonstruovanou tvář se podívejte zde:

Koněpruské jeskyně najdete uvnitř návrší Zlatý kůň nad obcí Koněprusy asi 5 km jižně od Berouna. V roce 1950 dělníci náhodně odkryli vstup do jeskyní při rozšiřování vápencového lomu. O devět let později byly jeskyně zpřístupněny návštěvníkům, kteří si dnes mohou projít kolem 650 metrů chodeb. V části zvané Mincovna po roce 1469 krátce působila padělatelská dílna, ze které vyšlo odhadem 5 000–10 000 mincí

Během mnoho let trvajícího průzkumu v jeskyních paleontologové objevili pozůstatky hrabošů, netopýrů a plchů z období biharia před cca 1,5 mil. let, jen o něco mladší jsou kosti medvědů Ursus deningeri, nad nimi se zachovaly zbytky drobných obratlovců a ulity měkkýšů. Z krasové kapsy v Císařském lomu pocházejí zuby šavlozubých kočkovitých šelem rodu Machairodus a kosti makaka a paviána.

Mohlo by vás také zajímat: Největší české podzemní jezero leží u Bozkova. Kyselá voda tam vytvořila evropský unikát

Nejvíce nálezů ale bylo podle časopisu Ochrana přírody na povrchu mohutného suťového kužele pod komíny Proškova dómu, které byly v poslední době ledové a starším holocénu otevřeny k povrchu. Dominují zde velcí obratlovci jako jsou srstnatý nosorožec, kůň, jelen, vlk, kamzík, koza i hyena jeskynní. Právě zde byly také nalezeny lidské pozůstatky.

Zdroj: Ochrana přírody, iRozhlas