Pohlédněte do tváře nejstarší ženy světa. Je jí 45 000 let, pochází z Koněprus a právě ji oživil počítač

V roce 1950 českoslovenští archeologové při průzkumu Koněpruských jeskyní objevených při těžbě vápence narazili kromě mnoha jiných pozůstatků pradávného osídlení také na dva fragmenty lidské lebky. Dlouhá desetiletí se přitom domnívali, že patří dvěma různým lidem, nejspíš mužům. Teprve mnohem později se zjistilo, že jde o části téže lebky, která navíc náležela robustní ženě. Nyní se díky použití 3D počítačové grafiky můžeme podívat na její tvář:

Přečtěte si také: Neandertálce nevyhubila válka s člověkem. Nový objev ukazuje na zkázonosné rozhodnutí

Odborníci využili počítačovou grafiku k forenzní rekonstrukci, respektive k forenzní aproximaci obličeje. Jde o pomocnou rozpoznávací techniku, která rekonstruuje nebo aproximuje obličej lebky v případech, kdy je k dispozici málo podkladů k identifikaci jedince na základě jeho smrtelných ostatků.

The 3D Digital Facial Zoom of Zlatý kůň 1 (45,000 AP)https://t.co/DcZvnnipcZ

As the authors did not have direct access to Zlatý kůň 1 fossil, they opted to reconstruct the structure using scientific publications with the necessary spatial data as a basis. pic.twitter.com/0zUEvYdwwB

— MU-Peter Shimon 🀄 (@MU_Peter) August 1, 2023

Mohlo by vás také zajímat: Máte velký nos? Ve vašem rodokmenu je nejspíš i neandertálský předek, vyplývá ze studie

Žena stará 45 000 let

Lebka je uložena v antropologických sbírkách Národního muzea a její význam spočívá v jejím stáří. Vědci se původně na základě analýzy DNA domnívali, že Zlatý kůň je starý přibližně 30 000 let. Zpřesňující výzkum provedený v roce 2021 ve spolupráci s německým Institutem Maxe Plancka ale stáří posunul na více než 45 000 let. To je zřejmě o několik set let více, než 45 000 let starý jedinec z Ust'-Ishim ze Sibiře, který je nositelem dosud nejstaršího známého moderního lidského genomu.

Žena z Koněpruských jeskyní žila podle vědců přibližně v době, kdy se moderní lidé poprvé smísili s neandertálci. Díky tomuto mísení jsme dnes všichni nositeli asi 2–3 procent neandertálské DNA, u dávných populací včetně Zlatého koně ale byl tento podíl vyšší.

Moderní lidé začali migrovat z Afriky asi před 50 000 lety, přičemž se usadili na rozlehlých územích Eurasie. Zejména v Evropě dlouhou dobu koexistovali s neandertálci, kteří asi před 40 000 lety vymřeli.

Zdroj: Live Science