Největší strach máme o psy. Velitel českých hasičů v Texasu o hadech, pavoucích a helikoptérách

Podmínky na místě i práci hasičů v terénu magazínu Prima ZOOM přiblížil velitel odřadu, plukovník Jaromír Piesch, který je zároveň náměstkem pro IZS Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy.

Pane plukovníku, co musí zvládnout velitel týmu při takovémto zahraničním nasazení? Co všechno řeší?

Hlavně musí zvládnout stres, protože je zodpovědný v podstatě za celý tým; za jeho bezpečnost a za úspěch celé operace.

Zajímavosti

Povodně zasáhly Českou republiku už osmkrát. Nejvíc lidí zemřelo v roce 1997

Můžete popsat, jak vypadá práce v texaském terénu?

Myslím si, že to je hodně podobné jako v České republice po bleskových záplavách nebo po povodních. Je to prostě spousta naplavenin, spousta bahna, spousta kamení, písku, spousta stromů, které se musí odstranit anebo prohledat.

Máte tam specialisty HZS ČR a čtyři kynology se psy, jak ten tým spolupracuje?

Vzhledem k tomu, že všichni příslušníci odřadu jsou zároveň příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky, tak je ta spolupráce na vysoké úrovni. A vzhledem k tomu, že se spousta chlapců už potkala na mnoha misích a mnoha mezinárodních cvičeních, tak se dobře znají a vědí, co můžou jeden od druhého očekávat.

Jak náročný pohyb v té oblasti je? Jaké jsou na místě podmínky?

Samozřejmě, chodit ve svažitém, bahnitém terénu přímo na břehu rozvodněné řeky Guadalupe je poměrně náročné. Musíme si dávat pozor na nebezpečné hady, nebezpečný hmyz… ale zároveň i těžké podmínky, co se týče počasí: vysoké teploty, vysoká vlhkost. Máme pocit, že tady sluníčko opaluje i přes oblečení.

Zásah z perspektivy psovoda. Terén kolem řeky Guadalupe v Texasu je náročný pro psy i psovody. Pes přesto dokáže svůj úkol plnit a v těchto naplaveninách označit místo nálezu. Takhle vypadá naše práce. pic.twitter.com/ZfG42dodzx

— Hasičský záchranný sbor ČR (@hasici_cr) July 16, 2025

Už se vám povedlo nalézt několik pohřešovaných a označit nějaké potenciální místo nálezu? A pomáháte pak i při samotném vyprošťování obětí, nebo to už zajišťují Američané?

Už jsme označili některá místa, kde by se mohly nacházet oběti nebo lidské ostatky. V několika případech jsme se účastnili jejich vyprošťování. Bohužel tu ale nejsme vyloženě proto, abychom lidské ostatky vyprostili vlastními silami, je tady dost záchranných týmů, které tohle mohou udělat. My se specializujeme na to, že spolu s Národní gardou Texasu ty potenciální oběti vyhledáváme.

Můžeme říci něco k tomu procesu – jak to vlastně probíhá, když někoho najdete?

V podstatě v tuhle chvíli provádíme takzvaný secondary search. To znamená, že se snažíme vyloučit, že by se v daných sektorech ještě nacházely nějaké oběti, aby se na místo mohla pustit těžká technika, která bude pomáhat s obnovou.

Mohlo by vás zajímat: Brutální útok medvěda na Slovensku, na terase domu rozsápal psa. Zásahový tým musel střílet

Společně s ostatními záchrannými složkami přidělenými do daného sektoru a společně s Národní gardou vytváříme rojnici, před kterou jdou naši kynologové. Jdeme proti proudu, proti větru, tak, aby měli psi co největší šanci zachytit případné pachy, které lidské ostatky zanechávají. Před nimi pouštíme do vzduchu drony, abychom zmapovali oblast, označili nebezpečné lokality a dopředu informovali kynology, kteří musí neustále sledovat své psy a starat se o ně.

Příroda

Jak je možné, že krajty stráví celou svou kořist i s kostmi? Důkladný výzkum tomu přišel na kloub

V redakci jsme viděli i fotografie chřestýše, které jste v terénu pořídili. Kolik takových setkání s hady, pavouky nebo i dalším hmyzem nebo zvířaty jste na místě měli?

Kvantifikovat se to dá těžko. Ale řeknu to tak, že se každý den setkáváme s několika hady. Naštěstí jsou docela plaší a díky tomu, že děláme hluk, se většinou přesunou. Vnímají, že se k nim někdo blíží, a vidíme je, jak před námi prchají do řeky. Přímý kontakt vyloženě zblízka jsme měli asi jenom jeden, což je pro nás asi dobrý výsledek.

Jak na setkání s hady reagují záchranářští psi?

O ty máme samozřejmě největší obavy. Naši kynologové ale říkají, že pes má na rozdíl od člověka instinkt a hada dokáže vycítit, nešlápne na něj. Důležité je, aby kynolog sledoval reakce svého psa. Pokud zjistí nějakou neobvyklou reakci, například když pes ucukne, kynolog si ho hned zavolá zpátky a do toho místa pošleme někoho, kdo to tam prohlédne a případně hada vyruší.

Let do zasažené oblasti probíhá s ochrannými špunty i pro psy hluk je extrémní. Zdroj: Hasičský záchranný sbor ČR

Let do zasažené oblasti probíhá s ochrannými špunty i pro psy hluk je extrémní. Zdroj: Hasičský záchranný sbor ČR

Jsou tam i nějaká další rizika?

Jsou tady jedovatí pavouci, jedovaté rostliny, například takzvaný poison ivy (jedovatec kořenující, pozn. red.), na který nás upozorňovali. Dále nepříjemní červení mravenci, jejichž kousnutí bolí jako bodnutí vosou. A poslední, na co nás upozorňovali kromě kaktusů, jsou i dikobrazi, kteří dokážou psa poranit. Opravdu musíme dávat velký pozor, aby se nám žádný pes nezranil.

Na místo nasazení vás dopravují vrtulníky. Je to pomoc, nebo nevýhoda?

Je to pro nás obrovská pomoc. Bydlíme mimo zasaženou oblast a na místo se přepravujeme z letecké základny v San Antoniu. Cesta na letiště v Kerrville trvá kolem 30 minut. Kdybychom ji absolvovali pozemní cestou, trvala by dvě a půl hodiny. Jediné, co je na tom nepříjemné, je velký hluk. Chinook je už letitý vrtulník s obrovským výkonem a vydává silný hluk. Chráníme se špunty do uší a ty lepší špunty dáváme psům.

Zdroj: Autorský rozhovor

Video, které jste mohli minout: Časosběrné video ukazuje rychlé stoupání vody v Texasu.