Zamilovaný Hitler: Láska ke slavné egyptské královně vedla k nebezpečnému rozhodnutí
Ženy, ke kterým Adolf Hitler něco cítil, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Jedna z nich byla mrtvá faraonka.
Málo známý příběh Adolfa Hitlera a krásky Nefertiti začíná 6. prosince 1912. Německý tým vedený Ludwigem Borchardtem tehdy na nalezišti v egyptské Amarně našel bustu nádherné Egypťanky pocházející zřejmě z doby kolem roku 1400 př. n. l. Vápencová podobizna nádherné egyptské vladařky byla o rok později nelegálně propašována do Německa.
Nepřekvapí, že o jedno z nejkrásnějších uměleckých děl starověku vzápětí poté, co ho v roce 1923 Němci vystavili, projevili zájem Egypťané. Když se pak v roce 1933 dostali k moci nacisté, rozhodli se toho využít. Napadlo je totiž, že sochu vymění za přátelství s arabskou velmocí.
Obětujeme archeologa
Emisaři druhého nejmocnějšího muže třetí říše Hermanna Göringa létali do Káhiry na pravidelné schůzky s vyjednavači prvního egyptského krále Fuada I. tak dlouho, až se obě strany dohodly. Na podzim roku 1933 se zdálo, že je ruka v rukávě: Egypťané se už těšili na návrat busty své krásné faraonky a Berlín si zase mnul ruce nad možností naštvat Angličany, kteří by díky této operaci ztratili vliv v Egyptě. Pak ale uviděl krásnou Egypťanku Hitler – a politika musela jít stranou.
Podle svědků projevil Hitler jen málokdy takový zájem o kulturu jako v případě busty Nefertiti. Vlastnoručně napsal králi Fuadovi dopis, v němž jednoznačně popřel, že by se busta mohla vrátit do své vlasti. Naopak, v Berlíně najednou mělo vzniknout velkolepé muzeum egyptologie – a právě socha Nefertiti měla být jeho hlavním lákadlem.
Nebyl by to Hitler, aby nevymyslel něco dostatečně odporného. Aby Egypťany usmířil, navrhl jim jinou výměnu. Nedostanou sice bustu Nefertiti, ale Německo jim vydá zločinného archeologa, který sochu z Egypta protiprávně odvezl.
Obětovat Borchhardta nepředstavovalo pro Hitlera velký problém, archeolog byl totiž židovského původu. O to větší problém byl tento umělecký obchod pro Göringa. Když se o něm dozvěděl, údajně zuřil jako málokdy. „Co už je jednou v Německu, to v Německu taky zůstane,“ rozčiloval se říšský ministr letectví.
Zamilovaný Hitler
Doboví svědci mluvili o Hitlerově zálibě v Nefertiti v podstatě jako o lásce. Dokázal ji celé hodiny pozorovat a obdivovat a oblíbil si především její tvář. V královnině obličeji totiž vypozoroval silné árijské rysy – proto mu připadala faraonka jako krásná, oduševnělá a současně moudrá. Že Egypťané z doby před 3 500 roky neměli s Árijci nic společného, byly argumenty, které se od Hitlerova přesvědčení odrážely jako hrách od zdi.
Cenná busta nakonec přečkala smrt svého obdivovatele v jednom ze solných dolů v Německu, kam ji Hitler nechal v březnu 1945 spolu s dalšími cennými uměleckými předměty převést. Od roku 2005 je vystavena v Novém muzeu na Muzejním ostrově v centru Berlína. Egypťané o její vydání dál usilují, zatím však neúspěšně.
Kde leží Nefertiti?
Samotná královna Nefertiti byla manželkou faraona Achnatona, který původně pod jménem Amenhotep IV. vládl Egyptu v letech 1352–1336 př. n. l. Podle známých vyobrazení byla drobnějšího vzrůstu a měla nejspíš přirozeně vlnité černé vlasy.
Achnaton byl otcem faraona Tutanchamona, jehož hrobku objevil v listopadu 1922 v Údolí králů archeolog Howard Carter. O sto let později v září 2022 začala laickou i odbornou veřejnost vzrušovat otázka, zda za Tutanchamonovou hrobkou není další tajná pohřební komora s tělem Nefertiti. Případný nález mumie krásné faraonky by byl jedním z největší objevů v historii egyptologie, zatím se na něj však jen marně čeká.
ZDROJ: Cosmos Magazine