Kosmonaut uvízl na oběžné dráze kvůli zániku SSSR. Na zem se vrátil téměř po roce
Do vesmíru odletěl jako občan Sovětského svazu, ale vrátil se do úplně jiného světa. Řeč je o kosmonautovi Sergeji Krikaljovovi, který 18. května 1991 odstartoval ze Země k sovětské orbitální stanici Mir. Netušil však, že během jeho pobytu se stát, který ho do vesmíru vyslal, rozpadne, a on se tak na několik měsíců stane posledním sovětským občanem.
Sergej Krikaljov vyrůstal v Leningradu, aby následně z vesmíru sledoval, jak se jeho rodné město přejmenovává zpět na Petrohrad, přesněji na Sankt-Petěrburg. Po získání diplomu z mechanického inženýrství nastoupil jako raketový konstruktér do společnosti NPO Energija, kde mimo jiné působil v záchranném týmu při havárii stanice Saljut 7 v roce 1985. Krátce poté byl vybrán mezi kosmonauty a prošel náročným výcvikem od oprav vesmírné stanice až po výstupy do volného prostoru. Na misi, která ho nakonec uvěznila na oběžné dráze, se ovšem nijak připravit nemohl.
Přečtěte si také: Zemřel astronaut Lovell: Jako kapitán Apolla 13 těsně unikl katastrofě, ztvárnil ho Tom Hanks
Přistání a život ve vesmíru
Pokud si myslíte, že rozpad vlastní země a s tím spojená jistá bezprizornost byly jediným problémem Sergeje Krikaljova, pak se mýlíte. Nepříjemnosti totiž začaly hned po startu, kdy při přibližování ke stanici selhal naváděcí systém. Krikaljov proto musel provést značně nebezpečné manuální dokování, které pro něj mohlo být i kvůli malé chybě fatální. Manévr se mu nicméně podařil a on spolu s dalšími členy posádky vstoupil na palubu.
Život na Miru si pak Krikaljov podle vlastních slov zamiloval. Pro list The Guardian v roce 2015 uvedl, že pocit svobody, který člověk zažívá ve stavu beztíže, je jako když pták může létat. Na palubě stanice však kromě „létání“ plnil zadané úkoly, zatímco dole na Zemi se Sovětský svaz začínal hroutit. Informace se k posádce dostávaly postupně a sám Krikaljov po letech řekl, že víc než o sebe se bál o svou rodinu a přátele.
Návrat téměř po roce
Ačkoliv měli astronauti na stanici Mir podle Krikaljova vše, co potřebovali, krize na Zemi je brzy přímo zasáhla. Například když Kazachstán usiloval o nezávislost na SSSR, rozhodl prezident Michail Gorbačov, že na Mir poletí kazašský kosmonaut, aby si Moskva zajistila možnost pokračovat se svými starty do vesmíru z kosmodromu Bajkonur. V tu chvíli už ale Krikaljova přepadaly temné myšlenky, jestli není rizikové setrvávat tak dlouho ve vesmíru a zda má na neočekávaně prodlouženou misi dostatek sil.
V říjnu 1991 svitla naděje, že by mohl být vystřídán. K Miru zamířila mise Sojuz TM-13, na jejíž na palubě byli sovětský velitel Alexandr Volkov a kazašský kosmonaut Toktar Aubakirov spolu s rakouským astronautem Franzem Viehböckem. Ani jeden z posledních dvou jmenovaných však neměl výcvik pro dlouhodobé působení na stanici, takže nemohli Krikaljova nahradit a po týdnu odletěli zpět na Zemi. Netrvalo dlouho a 25. prosince 1991 se Sovětský svaz rozpadl, s čímž přišly i finanční problémy a další odklady možného návratu.
Čtěte také: Mohl Sovětský svaz přežít do současnosti? A co podle Gorbačova způsobilo jeho pád?
Pomohli až Američané, kteří zajistili finance na pokračování letů ke stanici Mir, a 25. března 1992 se Krikaljov spolu s Volkovem a německým astronautem Klausem-Dietrichem Fladem vrátil na Zemi. Ve vesmíru strávil rekordních 311 dní a co bylo nejpodstatnější, vrátil se na zem jako vůbec poslední sovětský občan.
Zdroj: The Guardian, Historynet
Video, které jste mohli minout: Mise „dotknout se“ Slunce. NASA zveřejnila dechberoucí snímky z rekordního průletu sondy Parker
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
