Proč lidé spí pod peřinou, i když je horko? A kdy jsme se vlastně začali přikrývat?

V zimě dávají peřiny perfektní smysl – v chladném prostředí zabrání únikům tepla, a tak zajistí klidnější a komfortnější spánek. Většina z nás však preferuje nějakou formu přikrývky dokonce i v horkých letních měsících, kdy taková pomůcka může být až kontraproduktivní. Přesto je představa, že bychom spali zcela neodděleni od ostatního prostoru znepokojivá, až nepříjemná. Jak je to možné?

Nedostatečně prozkoumaný spánek

Historicky se jednalo o výsadu pro bohaté. Látkovými prostěradly se podle všeho přikrývala už honorace starověkého Egypta, vlněné a bavlněné povlečení znali i obyvatelé římského impéria a středověké Evropy – stále se však jednalo o luxus. Až na počátku novověku umožnil technologický pokrok dostatečné snížení nákladů na lůžkoviny, aby si je mohla dovolit i tehdejší střední třída. Ani to však nebylo úplným standardem a postel s povlečením obvykle cenově zabírala třetinu výbavy celé domácnosti. Hlavním důvodem k pořízení lůžkovin bylo přece jen udržení teploty, kterého chudší vrstvy dosahovaly třeba komunitním spánkem (tedy sdílením postele více lidmi), či dokonce usínáním s hospodářskými zvířaty; zimní období nebývala v evropském kontextu zas tak snadno přečkatelná.

Je však s podivem, že vědce zatím tato oblast lidské každodennosti příliš nezajímala. Snad nejpropracovanější studií tak zůstává srovnání antropoložek Carol M. Worthman a Melissy K. Melby z roku 2002. I je k zájmu o toto téma nepřivedla prostá zvědavost, nýbrž dotazy zdravotníků, jak se v různých dobách a na různých místech světa spalo – to vše s cílem odhalit zdravé a inspirativní spánkové vzorce.

Na vině jsou hormony

Antropologické bádání ukázalo, že kromě kočovných kmenů používá nějakou formu přikrývky naprostá většina afrického obyvatelstva, a to dokonce i v horkých rovníkových oblastech. K čemu ji potřebují? Důvody jsou pro celý svět vlastně společné. Zhruba hodinu před tím, než jdeme spát, se naše tělesná teplota o trochu sníží; tělo se tak pomalu zklidňuje a připravuje na spánek. V průběhu noci reálně klesá i teplota našeho okolí, a to dokonce i v těch nejteplejších místech světa. V kombinaci s tím, že se v průběhu noci zhoršuje schopnost naší termoregulace, se tedy přikrývka vyplatí – možná, že ve chvíli, kdy jdeme spát, si myslíme, že ji nepotřebujeme, ale o pár hodin později za ni budeme hodně rádi.

Snížená tělesná teplota před spánkem je spojena s vyšší produkcí melatoninu, hormonu zodpovědného za usínání. Zároveň se v druhé polovině noci, vyznačující se chladnějším okolním prostředím i takzvanými REM fázemi spánku, výrazně snižuje hladina serotoninu, pro změnu hormonu spojeného s pocity klidu a spokojenosti. Serotonin překvapivě pomáhají zvýšit právě přikrývky, na které jsme navíc od dětství zvyklí; děti jsou totiž v termoregulaci ještě o něco horší nežli dospělí.

Když na vás padne deka

Za zmínku stojí i poměrně nedávná zjištění o uklidňujících vlastnostech zátěžových přikrývek, které si můžete bez problémů koupit. Tyto těžké deky zklidňují spánek díky snižování stresu a úzkosti. Zní to možná paradoxně, ale zavalení přikrývkou vážící ideálně desetinu vaší váhy vede k menšímu převalování a pomáhá především na hormonální úrovni – snižuje produkci stresového hormonu kortizolu a zároveň podporuje produkci serotoninu a melatoninu, jež se starají o klidnější spánek. V terapeutickém prostředí se tyto deky využívají už delší dobu (například ke zklidnění úzkostných dětí), v posledních letech jsou k dostání i pro běžné zájemce. Tím se také ukazuje, že problémy se spánkem, úzkostí a stresem nejsou vyhrazeny klinické populaci, nýbrž se s nimi potýká spousta z nás. Třeba tato potřeba do budoucna podnítí i širší vědecký výzkum v oblasti spánkových zvyklostí napříč dobami a kulturami.

Zdroj: Atlas Obscura