Zabíjíte ve spánku jiné lidi? Psychologové vysvětlili, co to přesně znamená

Vražedné sny

Psychologové se s takovými lidmi setkávají velice často: jde o dobré, poctivé lidi, kteří mají vynikající mezilidské vztahy, fungující rodiny a jejich okolí je pokládá za zcela normální osoby. Oni přitom mají problém, se kterým se nedokáží vyrovnat: ve spánku své milované osoby zabíjejí.

Nedokáží to nijak ovlivnit, zkrátka ve snech ubližují lidem, které jinak mají rádi – anebo zabíjejí už posté cizince. Po probuzení se pak obávají, že tyto sny mohou snad znamenat nějaké znepokojivé tendence, někdy se bojí i psychických poruch a především toho, co kdyby se jednalo o nějaké potlačené tužby, které by se mohly třeba realizovat v opravdovém životě.

Až doposud psychologové neměli moc způsobů, jak takové lidi (a je jich víc, než si myslíte) uklidnit. Kromě několika univerzálních frází použitelných za všech okolností vlastně neměli žádné argumenty ani vysvětlení, proč se něco takového vlastně děje.

Sen, nebo skrytá touha vraždit?

Němečtí vědci však zveřejnili v odborném časopise Dreaming výsledky velké studie, která se pokusila odpovědi najít. A zdá se, že úspěšně. Studovali, kolik lidí mívá takové násilné nebo násilnické sny a také se pokusili zjistit, kdo jsou lidé s takovými sny – tedy jestli existuje nějaké spojení mezi tím, že se někomu o zabíjení zdá a třeba pak i opravdu zabíjí.

Výzkum probíhal na poměrně malém vzorku pouhých sta osob, kteří často mívají noční můry. Tyto osoby si měly po 28 dní vést deníky, kde si zaznamenávaly vše, co se jim zdálo. Ukázalo se, že násilnické sny mělo až 18–28 procent osob. “Většina těchto násilnických činů byla úmyslná – nejčastěji se jednalo o vraždu jiného člověka,“ popsali vědci. Většina těchto scénářů ale byla motivována sebeobranou – spící lidé zabíjeli jiné lidi většinou poté, co byli ve snu nějak vyprovokováni.

Roli hrály zkušenosti s násilím

Osobnostní analýza pak ukázala, že lidé, kteří snili o zabíjení, měli mnohem častěji i v reálném životě opravdové zkušenosti s násilím – a také měli v psychologických profilech stopy po neuroticismu a agresivitě ve větší míře než lidé, kteří takové sny nemívají.

To je sice samo o sobě zajímavé, psychologové ale našli ještě jeden další faktor, který se u těchto osob objevoval prakticky vždy: jednalo se o výjimečnou kreativitu. Vědci sice podotýkají, že je ještě třeba dalšího výzkumu na toto téma, ale přitom přiznávají, že to celé dává docela smysl.

Už starší studie totiž popsaly, že právě lidé s více traumaty z minulosti, lidé zranění, jimž bylo ublíženo, mají mnohem blíže ke kreativním činnostem – možná je to nějaký sebeobranný psychologický mechanismus, který pomáhá se s takovými negativními zkušenostmi vyrovnat; třeba tím, že tuto negativní energii nějak pozitivně využije...

Zdroj: ResearchGate