12. prosince 2022 13:15
Martin Kolář

Letadlové lodě vyrobené z ledu: Bláznivý plán, jak porazit Hitlera, se opravdu dal do pohybu

Tajemství v ledu 4 - habakuk

Velká Británie na tom byla za druhé světové války tak špatně, že zvažovala i zcela šílený plán geniálního vědce.

Velká Británie měla proti Německu jen málo výhod – jednou z nich byl geniální a současně šílený mozek Geoffreyho Pykea. Tento muž byl svými současníky přirovnáván k Albertu Einsteinovi, tedy přinejmenším intelektuálními schopnostmi.

Bohužel na rozdíl od německého fyzika nebyl Pyke schopen odlišit důležité od nepodstatného. A tak vymýšlel obrovské množství nápadů, většinou zcela potrhlých a nepraktických, ale občas se mezi nimi objevila i nečekaná perla.

Britskou armádu například překvapil návrhem, aby vysadila dvojníky Adolfa Hitlera na řecké ostrovy – tam by tito muži nutili vojáky, aby se vzdali. Další nápad, nad nímž se dokonce armáda nějakou dobu zamýšlela, spočíval v triku, jak zanechat za frontovou linií ukryté tanky. Pyke přišel s myšlenkou, že by mohly být ukryté ve stanech s německým nápisem „Toalety, pouze pro plukovníky!“

Loď z ledu

Zdaleka nejpraktičtějším a nejpravděpodobněji realizovatelným se stal jeho návrh, aby Británie vyráběla bitevní lodě z ledovců. Sice to vypadá jako naprostý nesmysl, ale ve skutečnosti to mohlo fungovat – tedy alespoň podle analýz admirality. Jak na něco takového Pyke přišel?

Stalo se to roku 1941; Británie trpěla pod útoky německých ponorek a nebyla schopná zatím najít žádný způsob, jak se s nimi vypořádat. Ochrana konvojů byla velmi nákladná a současně nepříliš účinná. Podle dokumentu Tajemství v ledu, který můžete vidět v neděli večer na Prima ZOOM, Geoffrey Pyke náhodou četl starý článek v National Geographic o pozoruhodných vlastnostech ledovců – o tom, jak jsou pevné a jak nesnadné to bylo, když se je Američané pokoušeli rozstřílet.

Tato myšlenka ho zaujala, začal studovat vlastnosti ledu a zjistil, že když se mrznoucí voda obohatí o dřevo, je takto vzniklý ledovec téměř nezničitelný a také se výrazně pomaleji rozpouští. Byl by tak pevný, že by se dal využít na výrobu obrovské letadlové lodi, respektive na vznik obří plovoucí letadlové základny.

Nadšení admirálové

Pyke svou myšlenku zpracovával v léčebně, kde dlouhodobě pobýval. Poslal návrh této „nepotopitelné letadlové lodě“ Lordu Mountbattenovi, který stál v čele oddělení kombinovaných operací – to mělo za úkol přicházet s netradičními způsoby vedení války a bylo přímo podřízené Winstonu Churchillovi. Mountbatten byl myšlenkou nadšen a z Pykea okamžitě udělal šéfa svého oddělení.

Hlavní výhodou těchto plavidel měl být fakt, že žádná dobová zbraň nebyla účinná proti zmrzlé vodě. Magnetické miny takovou „loď“ vůbec nezaznamenaly, ty obyčejné ji jen škrábly. Torpéda, šrapnely i klasická dělová munice také s ledem nic nezmohla.

Nápad zaujal dokonce i Churchilla, kterému připadal geniální. A tak proběhly první testy. Ukázalo se, že materiál je opravdu tak pevný a nezdolný, jak Pyke plánoval. Ministerský předseda se mohl přesvědčit o výsledku ve vlastní vaně napuštěné teplou vodou: led vydržel. A tak se mohlo přistoupit k druhé fázi: vyrobit model v reálné velikosti.

Těžký život vynálezce

To se stalo v Kanadě na zamrzlém jezeře, kde začali stavět 20 metrů dlouhý a 1 000 tun vážící trup lodě z ledových kostek. Loď byla poháněna 18 lodními šrouby, směr jí dávalo dřevěné kormidlo. A pak se objevily první problémy… Loď byla totiž tak těžká a masivní, že hrozilo, že se obrátí palubou dolů. A to je u lodě problém dosti podstatný. Pyke žádal víc času, aby to vyřešil, ale admiralita byla proti – chtěla investovat zdroje do realističtějších projektů.

Ve stejné době se totiž ostatní britská technika i taktika zlepšily natolik, že už útoky ponorek na konvoje neznamenaly zdaleka takový problém. Lord Mountbatten ale vsadil na projekt ledové lodě už příliš, a tak se rozhodl ostatní lordy admirality přesvědčit o vlastnostech vylepšeného ledu osobně. V kanceláři na shromáždění velitelů vystřelil z pistole proti kostce vylepšeného ledu, ale kulka se odrazila tak nešťastně, že trefila jednoho z admirálů… A to znamenalo definitivní konec projektu.

Po válce se pak objevila nová zajímavá fakta, která na tento projekt vrhají úplně nové světlo. Ukazuje se totiž, že Pyke mohl být celou dobu sovětským špionem. Rozhodně byl příznivcem levice, prohlašoval se za marxistu – ale zda sloužil Sovětskému svazu, to se prokázat nepodařilo.

ZDROJ: The Guardian

Martin Kolář

Externí redaktor Prima COOL a Prima ZOOM

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský