25 000 popravených čekalo na spravedlnost 70 let. Z pohledu na jejich masový hrob dodnes mrazí
Gulag: Sovětská historie (2) - Katyň
Jeden z nejodpornějších válečných zločinů druhé světové války čekal na své úplné objasnění zhruba 70 let. Poté dokumenty odhalily hrůznou pravdu.
Na začátku jedné z nejhorších masových vražd stála mírová dohoda. Německý ministr zahraničních věcí Joachim von Ribbentrop přiletěl 23. srpna 1939 do Moskvy, kde se svým sovětským protějškem Vjačeslavem Molotovem vyjednal dohodu o vzájemném neútočení. V rámci této dohody nacistické Německo vyšlo Sovětskému svazu vstříc, když 1. září 1939 napadlo Polsko a rozpoutalo tak druhou světovou válku. Část napadené země předalo Sovětskému svazu, který ji napadl 17. září. Vlastní invazí Sověti následně získali nové území, porobené obyvatelstvo a spoustu válečných zajatců.
Záběr z filmu Katyň Zdroj: ITI Cinema
Stalin byl nesmírně paranoidní Zdroj: Getty Images
Události katyňského masakru zaznamenal v roce 2007 snímek Katyň Zdroj: ITI Cinema
Stalin se nebál zabíjet kohokoliv Zdroj: Getty Images
Stalin byl paranoidní vůči svému okolí Zdroj: Getty Images
Odhalení masového hrobu v Katyni Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Záběr z filmu Katyň Zdroj: ITI Cinema
Stalin byl nesmírně paranoidní Zdroj: Getty Images
Události katyňského masakru zaznamenal v roce 2007 snímek Katyň Zdroj: ITI Cinema
Stalin se nebál zabíjet kohokoliv Zdroj: Getty Images
Stalin byl paranoidní vůči svému okolí Zdroj: Getty Images
Odhalení masového hrobu v Katyni Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Hrůzný nález
Pakt Ribbentrop-Molotov, jak je dohoda o neútočení nazývána, vzal za své 22. června 1941, kdy Německo zaútočilo na Sovětský svaz. Nepřátelství mezi Sovětským svazem a Německem se pokusila využít polská exilová vláda, která se pokusila vyjednat propuštění svých vězněných občanů a vojáků. Stalin v té době ale tvrdil, že během válečných zmatků zajatci uprchli a Sovětský svaz o jejich osudu nic neví. Že to není pravda, se ukázalo 13. dubna 1943, kdy německý rozhlas přinesl skandální zprávu.
V ruské vesnici Katyň byl odhalen rozsáhlý masový hrob, v němž ležely tisíce polských důstojníků. K exhumaci byli přizváni význační lékaři, kriminalisté a antropologové, mezi nimi například prof. MUDr. František Hájek z protektorátu Čechy a Morava či Marko Markov z Bulharska. Později byli oba po válce zatčeni a donuceni odvolat svůj podpis na protokolu. Ze závěru vyšetřování totiž vyplývalo, že důstojníci byli chladnokrevně popraveni střelnou ranou do týlu a zakopáni v masovém hrobě.
Popírání viny
Německo i Sovětský svaz se pokoušely svalit vinu jeden na druhého, a to i během Norimberského procesu. Důkazy však mluvily jasně proti Sovětům. Ti popírali vinu až do roku 1990, kdy ruský prezident Michail Gorbačov přiznal, že masakr v Katyni byl zločinem stalinismu. Následně Sovětský svaz označil i zbylé masové hroby a vydal kopie klíčových dokumentů, včetně rozhodnutí o likvidaci zajatců podepsaného SSSR.
Při vpádu do Polska získal Sovětský svaz cca 15 000 válečných zajatců a asi 10 000 příslušníků inteligence, které Rusové zajali mimo bojové operace. Byli vězněni ve zcela nevyhovujících podmínkách v západním Rusku, Bělorusku a na Ukrajině až do roku 1940, kdy vedení Sovětského svazu rozhodlo o jejich chmurném osudu.
Přiznání po letech
Šéf NKVD Lavrentij Berija podal návrh, podle něhož nebylo žádoucí, aby se „prominentní váleční zajatci“, kteří zachovávají nepřátelský postoj vůči Sovětskému svazu a jeho ideologii, vrátili domů. Vedení vydalo rozkaz, jehož udávaným důvodem byl právě onen postoj – všichni zajatci museli zemřít.
Hlavní zabíjení bylo soustředěno na třech místech – v Charkově, druhém největším městě Ukrajiny, v ruském městě Kalinin, které se dnes jmenuje Tver, a v ruské vesnici Katyň. Zde bylo zavražděno 15 000 důstojníků, na řadě dalších míst bylo po menších skupinkách zabito dalších 10 000 lidí, většinou intelektuálů. Mezi nimi byli i Židé, kteří na toto území unikli z části Polska dobytého nacisty. Nepříjemný pohled na zajatce před popravou a odhalení hrobu se vám může naskytnout v pořadu Gulag: Sovětská historie na Prima Zoom. Čísla obecně nejsou přesná, protože panuje neshoda, koho zahrnout do Katyňského masakru a koho ne. Udávané počty obětí kolísají v rozmezí 15–28 000 lidí.
Na příkaz prezidenta Dmitrije Medveděva byly na konci dubna 2010 na stránkách ruské Federální archivní agentury zveřejněny elektronické kopie základních dokumentů o rozhodnutí k provedení Katyňského masakru. V listopadu téhož roku schválila Státní duma rezoluci, podle níž byl zločin provedený na Stalinův přímý rozkaz.
Zdroj: Encyclopedia Britannica
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
